otvléci | StčS | MSS |

otvléci, -vleku, -vleče pf. (ipf. otvlačiti, otvlačovati); k vléci

1. koho odvléci, odtáhnout, s námahou dopravit někam pryč: sto jich pobitých [útočníků] odwleku [obležení] AlxH 314; zdali by nás [muže zašité v kůži] také vynesli a z této propasti odwlekli [nohové] BawArn 3814 vytáhli; ║ takť [s něčí pomocí] múdrý zlého otwlecze, s pomocíť i řěka teče KatoVít 75b (nerefl. v rýmu; uteče ~M, sě…zvleče ~N) zbaví se (Daňh.)

2. co, čím [o skutku], s inf. odložit, oddálit, odsunout na pozdější dobu: mne [císaře] na tom nerozpačíš, bychť to [mučení] dále chtěl odwleczy LegKat 2700; dále tiem [smrtí] nechci odwleczy LegKat 3237; ač když hospodin naši prosbu uslyšěti odwlecze MatHom 317

3. posečkat, učinit odklad: pro hněv nepřátel jich [Izraelitů] otwlekl jsem [Hospodin] ŽaltWittb 214a (Dt 32,27: ~Pod, BiblCard, ~Ol, ~Lit, vzdržěch ŽaltKlem, prodlil sem BiblPad, ~Praž) distuli; proto uslyšal [reptání Izraele] hospodin, i otwlekl ŽaltWittb 77,21 (~Pod, BiblDrážď, ŽaltKap, BiblLit, prodlil jest ~Pad, ~Praž, vzal ŽaltKlem, otjal BiblOl) distulit; distulit dlil, odwlekl MamUKF 87b, pod. t. 88a

Srov. otložiti

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


otvléci, -vleku, -vlečeš dok. odvléci, odtáhnout; (co, čím) odložit, oddálit; dále tiem nechci odvléci zdržet se; (čemu) ujít čemu, vyvarovat se čeho
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 11 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).