1. co ot koho odtrhávat, odtahovat: dobré tě pomoci spravedlivému a od něho neodtrhug ruky tvé BiblPraž Eccl 7,19(var. v. ottŕhati 1) ne subtrahas (v obraze); ║ ať jich [svých lidí krumlovský farář] neodtrhuje od lidí VMti, neb od stara dávna ve všech věcech jsú se…spojovali ArchČ 7,250 (1464) neodlučuje; cum když rumpimus odtrhugem noctem noc, t. hřiech HymnUKA 131a zaháníme. – Srov. ottrhnúti 3

2. co [majetek] ot čeho [celku] (kam) odtrhávat, zcizovat, převádět jinam: aby oni [poručníci nadaci]…neutracovali od toho oltáře, ani kterak odtrhovali ListářPlz 2,161 (1469); aby plat ten jinam ani na jiné obracován nebo odtrhován nebyl ArchČ 18,287 (1470); nemáme žádných zemí…, měst i zámkuov…k České koruně příslušejících od koruny odtrhovati ani odcizovati ArchČ 4,453 (1471); my [král]…nemáme jich [statků] nikdy viece potom od téhož kláštera…odtrhovati ani kterak odcizovati ArchČ 14,414 (1492); ║ z mešných slavností česká slova a piesničky odtrhowachu [biskup a jeho druhové] SilvKron 71a (odjímali ~Konáč) detrahere odstraňovali

3. co [žádoucího] ot koho odnímat, brát někomu: úřadu toho od téhož sirotka skrze to [jeho nedospělost] odtrhovati neráčíte ArchČ 6,62 (1483); ║ jenž odtrhugij jemu [chudému] BiblOl Ps 34,10 (roztrhují ~Drážď, roztirhnú ŽaltWittb, od roztrhajících jeho ~Pod, ote drúcích jej ~Kap, od popadujúcích ~Klem, od chvátajících jemu BiblLit, kteří lapají jeho ~Pad, lúpie ~Praž) a diripientibus odírají, olupují jej; ona [manželka] aby k žádnému jinému milosti neodtrhowala a on [manžel] též RokPostB 368 neobracela

4. komu utrhat někomu, tupit někoho: již zaplacijí mi zlé za dobré, ottirhowachu mně ŽaltWittb 37,21 (var. v. omlúvati 4) detrahebant; to dielo jich, již otirhugyu mně u hospodina ŽaltWittb 108,20 (otrhugy mně přěd hospodinem ~Pod, utrhají BiblPad, ~Praž, utrhují ~Lit, strhují ŽaltKap, sdierajú ~Klem, BiblOl) detrahunt mihi, pod. t. 108,29. – Srov. ottŕhati 4

5. koho/co ot čeho [od jednání, předmětu úcty ap.], ot koho odvracet, odlučovat, vzdalovat: ta žena, totiž žádost tělestná, pohřiechu mnohé od večeře božie, totižto od nebeského králevstvie, odtrhuge WaldhPost 101b; že jsme my srdce své od pána boha i ote všech věcí spasitedlných odtrhowali PříbrZamM 175a; odtrhowachu [kněží] lidi od oběti Páně BiblPad 1 Rg 2,17 (var. v. othoniti 2) retrahebant; od tohoto dobrého odtrhujície strašlivá hróza ArchČ 3,205 (1417); ode všech věcí zemských minulých milost srdce svého odtrhugj [věřící] AktaBratr 1,7b; aby synuov mých od školy a učenie nikoli neodtrhovala [manželka] TeigeMíst 1,206 (1460) neodváděla; ║ překáží a odtrhuge [nechuť ke zpovědi] dobré duše, zvláště aby…nepřijímali BechMuz 133a brání duším

6. (odkud) vzdalovat se, přemistovat se pryč: druzí [spojenci] s pole od nich [sirotků] odtrhovali LetKřižA 108 ed.; mají oni…v ni [lod voliči] vjíti a neodtrhowati, leč sú se na tom volení zjednali PrávSasE 167b (~A, ~D) nicht abeczin neodrážet se od břehu