1. co/koho ot koho odtrhávat, odtahovat: dobro jest tobě…ot ižádného neottrhati ruky své BiblOl Eccl 7,19 (pod. ~Pad, neodtrhuj ~Praž, neodtahuj ~Lit) ne subtrahas (v obraze) neodpírat pomoc žádnému; děti od žen odtrhal [Macedonius] HilPřijA 97; ║ abychom…ani také odměn kterých o zbožie činili, ani co od kláštera odtrhali ArchČ 21,315 (1457–61) odcizovali, ubírali

2. koho ot koho, ot čeho, odkud posílat pryč: ježto pán vždy lidi s zámku odtrhá…a my nynie nemáme s kým odpierati ArchČ 14,182 (1469); že by VMt neměli těch vězňuov od VMti odtrhati ArchČ 8,22 (1471); neračte jich [služebníků] od zámku odtrhati ArchČ 8,72 (1472)

3. koho (ot čeho [od jednání, autority ap.], ojed. s inf.) odvracet, odvádět, vzdalovat: odtrhá je [lidi] slovo božie od těch věcí [časných] RokJanB 43b; aby nikda neodtrhal pána pochlebenstvím od služby božie RokLukA 177b; ti, ješto odtrhagi od dobrého RokLukA 200b; nebezpečenstvie nemá odtrhati ani kněze rozdávati, ani lidu přijímati KorTrak n2a; neodtrhal [Ježíš] lidí od toho kněžstva AktaBratr 1,31b

4. komu utrhat někomu, tupit někoho: odtrhachu mně [nepřátelé] ŽaltPod 108,4 (ottirhováchu ~Wittb, BiblDrážď, utrháchu ~Lit, ~Pad, pod. ~Praž, strhováchu ŽaltKap, sdieráchu ~Klem, BiblOl) detrahebant

5. ot čeho [obleženého, zvl. nedobytého] vzdalovat se, odtrhovat, táhnout pryč: odtud aby neodtrhali, leč by s boží pomocí toho zámku, města neb tvrze dobyli ArchČ 5,417 (1484); aby…jej [přechovávače záškodníků na sídle] obehnali, a dotad od něho neodtrhali, dokadž by jeho nedobyli ArchČ 10,290 (1486). – Srov. ottrhávati sě