1. odpor, kladení odporu, zvl. branného, obrana: otpory přěsilné zlamuje [Jeroným] mečem učenie svého JeronM 3b (opory ~O, závory ~U) vectes (v obraze); neb by byl města [Krakova král] dobyl beze všie odpory KarŽivA 400 (obrany ~C) sine omni resistentia; ji [Helenu Paris] za ruku ujem s malú její odporu TrojA 59a; v něm [trojském hradu Řekové] ižádné odpory nenalezechu od dvořanuov TrojA 207b nulla…defensione…inventa; lidé tvoji aby se na hotově měli k odporu ArchČ 7,254 (1465); ║ že jich [poddaných] u pokoji necháš a věda, žeť v uodporu jsú a praviec, žeť povinni nejsú ArchČ 8,101 (1472) vzpírají se, stavějí se na odpor

2. proti čemu odpor (slovní), odporování, zvl. protidůvod (proti něčemu); „bez(e všie) otpory“ bez (jakýchkoliv) námitek; „učiniti otpor“ (čeho) vyslovit nesouhlas; „jmieti, držěti, vésti otpor“ ap. čemu, v čem odporovat, protivit se: nenie ižádné proti tomu [výroku] odpori…Pravda jest, že…ComestC 6a nulla est obiectio proti tomu nelze nic namítat (?); polovice [majetku] na klášter a druhá polovice na obec a na rychtáře beze všie omluvy a odpory svobodně má spadnúti CJM 4/1,168 (1378); nedrž odpory slovu pravdy BiblLit Sir 4,30 (neotpoviedaj ~Ol, neodmlúvaj ~Pad, neprotiv se ~Praž) non contradicas; kakžkoli mnoho Hector v tom [žádaném od Priama] odpor jmějieše TrojA 151b in multa contradictione; když bychom byli upomenuti [ručitelé], beze všie odpory i omluvy mámy…vjeti do města…u pravé a obyklé leženie ArchČ 2,324 (1395); nemohli sú jemu [Ježíšovi židé] dáti odpory v řeči HusPostH 183b; řeči a položenie, kteráž sem v Paříži v uobecné škole…položil, k odporuom i k pohádkám mistrovským odpoviedaje MladJerF 125a ad quaestiones; učinil odporu toho [tvrzení Nikodém] poctivě RokJanB 31a; proč se protivíš stvořiteli svému a smieš…vésti odpor proti bohu svému KorTrak n8a; kterýž [Jákob] učiniv odpor, vece: Viemť, synu muoj…BiblPraž Gn 48,19 (zhrzěv to ~Ol, pohrzěv ~Pad) renuens; ║ kak móž býti která otpora, kdež tak přěsladké jest prošenie ZrcSpasK 89 odmítnutí

3. jur. (k čemu, za co [proti obvinění ap.], proti komu [svědkovi ap.]) ohrazení se před úřadem (proti něčemu n. proti někomu), zvl. obhajoba obviněného; „otpor učiniti“ (ap.) čeho, čemu, proti čemu právně se ohradit proti něčemu („otepřieti“5) : od pana krále bylo tomu na odpor povědíno, že to zapsání moci žádné jest míti nemohlo ArchČ 2,337 (orig. 1345); otpora všěm jest obecná obrana proti každému právu, kdež móže ukázána býti DubA 20b; také odpora proti falešnému neb nepravému poručníku…i po orteli muož být položena PrávHorM 42a exceptio; když jemu [pohnanému] ve dsky kladeno, tehdy sem toho odpor učinil a k tomu odporu jej pohoním Půh 3,42 (1419); Otpor kněze Henrichóv za viny pana Strakonického ListářRožmb 2,231 (1443); tomu zapsání [věna] opět ižádný odpor se nestal ArchČ 37,871 (1454); proti kterémužto zvodu praefatus Bohuslaus s jinými odporníky odpory činili sú dskami ArchČ 3,336 (1460); ten [žalovaný] uhlédaje žalobu, má dáti zase na to odpor žalobníkovi, a žalobník opět má dáti na ten odpor odpor PrávOpav 1,123 (1478) vznést námitky, odpovědět; slyševše [svědci] žalobu od úředníka…i také odpor k tomu slyševše ArchČ 16,249 (1482)

4. jur. uplatnění nároku; „učiniti/klásti otpor“ ot koho, komu [vůči nabyvateli] proti čemu [převáděnému majetku] uplatnit/uplatňovat svůj nárok vůči někomu na něco: když by která paní dědinu svú…dědickú svému muži zapsala a ten muž ty dědiny komu prodal, tehdy ta paní do tří let a do osmnádsti neděl móž otpor klásti ŘádZemA 53a defendere; jí [Eleně Sulek] jest učinil bezprávný odpor proti její věnu Půh 2,12 (1406); kladl [pohnaný] odpor ve dsky od sirotků Půh 1,288 (1408); pravie [správcové majetku], že chtie odpoviedati, až ona [uplatňující nárok], nebo kohož by sě dotýkalo, k odpoře stane ArchČ 28,259 (1435); ab omni impedimento, impeticione vulgariter nařčenie et contradiccione (nároku, odporu gl.) cuiuslibet hominis…disbrigare ProkPraxD 48a; při každém otporu tři se osoby zbíhají: odporník, kterýž odpírá; ten, ktož klade ve dcsky, kterémuž se odpírá; a třetí držitel, kterémuž jest ve dcsky kladeno VšehB 214b

5. (mezi kým, s čím, čeho pl.) rozpor, neshoda; pl. (o čem) spory, rozepře: aniž jest odpora mezi Lukášem, že die jedne: bieše diábel němý, a mezi Matúšem, že die: byl jest němý i slepý HusPostH 48a; sou [vyvolení] v odporu s světem, tělem a svým srdcem, nemajíc v nich doufánie JakZjev 99a; et pugnas verborum a odpor slóv VýklKruml 313a (1 T 6,4: protiví sě slovy BiblOl, o bojích slóv ~Lit, ~Pad, při…svářiech v řeči ~Praž) slovní potyčky; v těch odporach o této svátosti, o těle božím a o krvi jeho ChelčKap 263b; aby mistři a kněží…se srovnali na těch odpořích BřezKron 521 in…sententiis; ║ beze všie otpori neb otmlúvanie to, což menšieho jest, ot lepšieho přijímá požehnánie BiblOl Hb 7,7 (var. v. otmlúvanie 4) sine ulla…contradictione beze sporu; z odporu bojovného písem ukazuje se a vysvětluje pravda JakZjev 147b střetání; více máme hleděti k slovuom Kristovým…nežli k slovóm těm, ješto odpor drží a učí RokPostB 125 opak ♦ na otpor (čemu, proti čemu) naopak, opačně (vůči něčemu); čemu, proti čemu v rozporu s něčím: pro lidi, kteréž jest učil [Hus], nechce na odpor tomu přisahati AktaKost 45b de opposito; což dobrého někomu přichází z Písma…Ale na odpor, když přichází blud JakZjev 32a; to [podávání pod jednou způsobou kněžím] jest zjevně na odpor proti tvému smyšlení šielenému KorMan 70b; má se [lék] připravovati měsíce června neb července, a ne v kvasu…, kteréžto věci na odpor dělají apatekáři času našeho Apat 79a; ║ mají…hvězdy rozličné přirozenie vedlé rozličných miest a odpor mezi sebú a scházenie Hvězd 89b protilehlá postavení, opozice

6. (čeho [poznání, pravdy]) opora (něčeho), prostředek umožňující odporovat, bránit se (něčím): já jsem sama mezi jinými smrtedlnými, ještoť…jeho [Martovým] mohutným ustavením skrze odporu uměnie mohu se opřieti TrojA 5b per contrariam artis potentiam; když křesťané o to [požadavky Saracenů] již žádnéj odporij ani otuchy nemožechu mieti CestMil 29b nullum…remedium; ten zbor [kostnický],…rozbor věrné ctnosti, odpor pravdy bohem rčené,…zle otsúdil zákon boží Budyš 38a; ║ úmysla dobrého sobě daru ostřiehaj, varuje sě řěčí daremných novin a otpor nepravého jména uměnie BiblOl 1 T 6,20 (odporností ~Lit, ~Pad, hádanie ~Praž) oppositiones opačných nauk nepravého poznání

7. překážka, zábrana: quovis impedimento všelikú odporu SlovOstřS 63; sine difficultate bez odpory Slov Ostřihom II 8,155 ♦ bez otporu čeho aniž by něco bylo překážkou; jur. [právního postupu] bez ohledu na něco: ačkoli Kristus po večeři ustanovil…svátost chleba a vína, však bez odporu toho…přijatý obyčej cierkve svaté…zachovává, že taková svátost nemá býti…od věrných křesťanuov přijímána HilPřijA 41 hoc non obstante; když by dva byli vražedlníky a žaloba toliko na jednoho…, Petr má z vraždy odpoviedati bez odpory žaloby na Pavla PrávJihlA 24a; ktož se k vyššému právu odvolá…, skrze rychtáře vlastnieho bez odporu toho odvolánie muož tresktán…býti PrávJihlA 28b