1. (ot čeho) odpadat, odpadávat: vesla, zpravidla odpadagy [při bouři] TrojS 23b (odpadávají ~A); že mu [Ježíši] krev z tváři tekla a s blátem od tváři jeho svaté odpadala HusSvátB 168b; ║ když počne kost [stehenní] zlámaná vázána býti, od naroštěnie vazu mnohokrát odpada LékSalM 662 resilit odchlipuje se, vychyluje se

2. [o vodě] odtékat: strúha, kterúž jest voda odpadala ArchČ 17,484 (1500)

3. čeho, ot čeho [směrodatného] odpadat, odvracet se od něčeho; [prospěšného] zříkat se, vzdávat se: aby…pravé naděje neodpadal [člověk] OrlojB 40a (neodpadl ~K) ne...excidas a spe tua; bojovník v duchovniem boji, kterýž od naděje odpada HusVýklB 74a; nic od toho, což jest Kristus…i přikázal i činil, lidským a novým ustanovením neodpadagij [biskupové] JakSpasT 184b decedere; pravdy ano odpadagi [lidé] práv jako slepí RokPostB 40 (padají ~A)

4. čeho, ot čeho [činnosti, chování] zanechávat něčeho, upouštět od něčeho: hledaj…v té kapitule…a neodpadai nalezenie až právě do druhé kapituly HusVýklB 10b (neodpaduj ~N); jakž rychle poobleví metla boží nad námi, tak hned odpadagij [lidé] od bázně JakZjev 165a přestávají se bát; ║ tovaryšky své, aby mysli neodpadali, s plným doufáním napomíná [Vlasta] SilvKron 11b ne mente labantur neklesaly na mysli