1. co [části navzájem] odlučovat, rozdělovat: abychom…trojici [božskou] v jednosti čstili, ani směsijúce osobě, ni podstavy otluczugycze ŽaltWittb 225a (Athan 4 separantes: ~Pod, rozkodlučujúc ~Klem); ║ ta moře [tj. „benátské a janovské“] odluczzugi všicku vlaskú zemi CestMandA 171a ohraničují

2. koho (ot koho) rozlučovat (s někým), dělit (od někoho); ot koho odlučovat od někoho, zbavovat společenství s někým: když děléše najvyšší vlasti, kdyžto otluczowaſſe syny Adamovy ŽaltWittb 212a (Dt 32,8: ~Pod, rozkodlučováše ~Klem, rozlučováše BiblCard, ~Ol, ~Lit, ~Pad, dělil ~Praž) separabat; rozlúčí je [lidi] ruozno, jakož pastýř odluczzuge ovce od kozlóv EvOl 222b (Mt 25,32: BiblPad, odděluje ~Praž, rozděluje ~Ol, rozlučuje ~Lit, rozkodlučije EvBeneš, vykodlučije BiblDrážď, pod. EvZimn) segregat; žeť sem přišel otluczowat chudých duchem ot pyšných ComestC 311a separare; ač kdy jmenuje sě jedna osoba v modlení…. však sě neodluċuge jiná osoba bozská HusVýklB 27b; ║ Felethe otluczuge jeho nebo dvoren jemu VýklHebrL 200a excludens vyčleňuje, vybíraje; Amosa…lid otluczuge jemu anebo rozdělenie lidu VýklHebrL 179b avellens vyhrazuje (?)

3. koho („ot sebe“ ap., ot čeho) zapuzovat, odvrhovat; [žadatele ap.] odmítat; [ze společenství] vylučovat, vyřazovat: když tě chudý přietel sprostným obdaří darem milostným, přietele neotluczuge, přijmi mile KatoVít 64a; neodlucżug [Bože] mne od tváři tvé SolfA 130b (Ps 50,13 ne proicias: neotvrhuj ŽaltPod, nezavrhuj BiblDrážď, nezamietaj ŽaltWittb a ost., neodmietajž BiblPraž); elimino otluczugy Slov Muz VIID 17,37b; buoh neodlučuge ani ženy…, ani kterého jiného člověka, než všelijaké přijímá HusProv B1a; od své svaté ruky neodluczuy [Kriste] nás věčně KancVyš 7b; aby…nechal ho [hříšníka Bůh] do dne soudného v očistci, jediné aby ho věčně od sebe neodlucżowal RokPostK 379a; nebo by jej ot křesťanstva otluczowali, by on ty věci činil, ješto by nebyly křesťanské PrávŠvábA 126b; ║ otluczuge někakú otázku nebo pótku onde LyraMat 121a removetur odstraňuje; milost svrchovaná bázn od sebe odluczyge ŠtítVyš 97b foras mittit zahání

4. koho ot koho [boha] odlučovat, odvracet, vzdalovat (v duchovním smyslu): přěvrácená myšlenie odluczzugy od boha EvOl 149a (Sap 1,3: var. v. otlúčěti 3) separant; ti [všední hříchové] otluczygy na čas ot boha AlbRájA 7a elongat…a familiaritate Dei

5. koho ot čeho, čeho zbavovat někoho něčeho; [žádoucího] připravovat o něco: aby mne neotluczowal [Ježíš] viděnie svú svatú očí PasMuzA 614; duch svatý řečen jest náhlý,…jako otluczige ot žádosti mysli ComestC 349a alienans; že vladaře nechce mieti [císař] Arnošta a že jej…vládarstvie odluċuge BawArn 963; boží milosti odlučuge [pýcha] JakPost 161a; díla ducha pravdy odlucžugij člověka od skutkuov těla smrtedlných ChelčPost 134b; ║ ješto [kněží] odluczugi od častého přijímanie, řkúce: nemají laikové často přijímati RokLukA 328a brání v častém přijímání — jur.: ktož při takú vede, i ot drženie otluczuge BelA 16b excludit; neodlučovati mne toho všeho, což bratr mój…odumřel Půh 3,80 (1420)

6. co [žádoucího] ot koho odnímat, brát něco někomu, zbavovat něčeho někoho: nikda hospodin od nás svého milosrdenstvie neodluczuge BiblMuzSZ 2 Mach 6,16 (~Ol, ~Lit, neotjímá ~Pad, ~Praž) numquam…amovet; tu poctu ti učedlníci a zákonníci otluczowachu ot lidí LyraMat 100a excludebant; rúhajíce sě jemu a skutky laskavé odluczugice, t. od něho HusBludM 208a subtrahendo

7. jur. co (ot koho, ot čeho kam) zcizovat, převádět z něčího vlastnictví do jiného: hradové…, ješto nikoli odluczowani…mají býti MajCarA 14 nullatenus alienanda; to jisté zbožie [prodané]…tiemto listem odlučuji od sebe…a jmenované paní Jutce…to zbožie přivlastňuji ArchČ 9,371 (1409); má přisieci [král], aby neotluċowal vlastí, měst, hradóv Budyš 16a de…non alienandis provinciis; úročník nemá svých věcí jinam odlučowati bez vuole pána svého PrávJihlA 38a; mezí a příslušenství téhož královstvie nebudem odlučovati ArchČ 4,419 (1453); klenotuov…nikdy věčně od téhož kláštera neodlučovati ani bráti ArchČ 7,239 (1461)