1. co [majetek] komu určovat k předání do vlastnictví, postupovat, dávat připsat: deputo odkazugy SlovMuz 291a; assignat et prescribit (odkazuge a zapisuje gl.) Elzce…contorali sue, L sexagenas grossorum nomino dotalicii ProkPraxD 13a; jestliže pak v kterém zápisu co komu odkazuge ZřízVlad f2b si…legat; tři kopy platu ročnieho…odkazuji panie Anně ArchČ 26,295 (1471)

2. co [svůj majetek] (komu, na co) odkazovat, dávat formou závěti: tobě oddávám [umírající otec nejstaršímu synovi] to dřevo…, tobě [druhorozenému] odkazugi toho dřěva dlúhost a širokost GestaB 33b lego (fig.); odkazuje [Jan Chudoba] do fary našeho města na dielo pět kop grošóv ListářPlz 1,342 (1432); jestliže by co potom [po učinění kšaftu] odkazoval na svrchciech, na klénotiech a na hotových peněziech ZřízVlad h2a si…legaret; orloj mosazný otkazuji Kozlíkovi lékaři TeigeMíst 1,337 (1470); ostatek té summy odkazuje [umírající] napřed na pohřeb svuoj a láznu zádušní ListářPlz 2,361 (1496) — v pleonast. zavětní formuli: odkazuje a dává [umírající] mocně rychtářstvie…muži svému ListářPlz 1,377 (1435); mocí tohoto kšaftu otkazuji a porúčiem všecken statek svuoj ArchČ 18,112 (1499); ║ odkazuji a mocně dávám…poručníkóm všecko své zbožie…a jmenovitě platy své dědičné, totižto na panu Vchynovi…a na jeho na všem zboží ArchČ 6,490 (1436) svěřuji; Sigmundovi z Zap dávám a odkazuji u pana Jindřicha z Michalovic patnáste kop ArchČ 37,343 (1451) odkazuji ve formě pohledávky na panu Jindřichovi

3. co [zdroj příjmu] komu, na co, k čemu, aby…darovat (ipf.) n. odkazovat jako nadaci: do Šerého kláštera k Matce božie odkazuji [umírající] sedmdesát grošóv platu věčného, aby…každý rok…mši zádušní…věčně činili…Item do špitála chudým kopu grošóv platu věčného odkazuji ListářPlz 1,328 (1430); odkazuji také na kostel k svatému Havlu kopu grošóv ArchČ 37,582 (1439); k duchovenství dávati a odkazovati žádný nemá a moci nebude leč hotové peníze ArchČ 18,66 (1498) — v pleonast. závětní formuli: odkazuji a porúčiem i mocně kšaftuji tři sta kop grošóv na kaplanstvie věčné ArchČ 9,315 (1461). – Srov. nadávati 2

4. aby…, ať…ukládat, přikazovat, stanovit, určovat (zpravidla v závěti): odkazuji [umírající], aby byla kúpena kopa grošóv platu věčného za mú…duši ListářPlz 1,328 (1430); odkazuji [umírající], aby na každý rok věčně dva postavy sukna…byla kúpena a ta rozdána chudým…lidem ListářPlz 1,328 (1430); jakož i staří páni svým nálezem odkazují, tu komuž bude měti odpovídati, ať odpovídá [Tršický] Půh 3,636 (1448; srov. otkázati 1). – Srov. okazovati 4

5. komu na koho, koho odkazovat někoho na někoho, posílat někoho k vyřízení jeho záležitosti za někým: nám [Filipovi z Pačslavic a rukojmím] odkazoval Mikul na p. Petra, že mě těmi penězi měl odvaditi Půh 1,367 (1410); že sem já jemu [fojtovi] odkazoval pána svého, neodkazoval sem žádnú měrú a nechtěl sem jeho tudy přijíti NaučBrn 163