1. co komu (čím) dávat, věnovat; [jako dědictví] odkazovat: čtyři jiné [části výtěžku z půdy] vám otdawam k semenóm a na pokrm BiblCard Gn 47,24 (var. v. nechávati 6) permitto přiděluji, přenechávám; oddawagie jemu [sv. Hilarion svému učedníku] kniehy svatého čtenie a sukni pytlovú OtcB 170a derelinquens; tobě oddawam [prvorozenému synovi král] to dřevo [léčivé] GestaB 33b lego; proto já [ďábel] oddawam bohatstvie lidem, aby se mi klaněli v pokladích světa JakZjev 180b; vnúčeti svému oddawam šest kop groší, jednu peřinu ArchMez 11 (1417); woddawati duši pánu bohu čistotú panenskú nebo panickú neb vdovskú ChelčArc 58b zasvěcovat; deputo Oddawam SlovUKC 222a – v pleonastické závětní formuli: otkazuji, porúčiem a mocně otdávám též paní Zdeni…sto kop gr. věna TeigeMíst 1,311 (1435); dávám, oddávám, zapisuji a porúčím [ves a majetek Václavovi] ArchČ 9,386 (1465); že tu truhlici mú…tiemto kšaftem mým…po smrti mé otkazuji a mocně otdávám slovútnému panoši Václavovi ArchČ 4,97 (1483)
2. jur. co [majetek, plat] komu odevzdávat, postupovat, předávat: concedimus…opúštieme, oddawame VýklKruml 211a (1 Mach 11,36: hory solné a koruny…, to vše jim dávámy [král Demetrius Židům] BiblMuzSZ, ~Ol, ~Lit, dopúštieme ~Pad, odpúštieme ~Praž); mocí listu tohoto oddáváme jim [lidem v Bolevci Plzeňští] dědiny od města našeho ListářPlz 2,84 (1461); oddali sme a oddáváme [dávky z domů] na pomoc městu našemu Přerovu ArchČ 16,316 (1487); aby všichni dali a JMKá žádnému aby neodpúštěl [dávky a platy] i někomu oddával ArchČ 4,520 (1487)
3. co [jiné] komu (za co [za znehodnocenou věc, škodu ap.]) dávat jako náhradu něco někomu, odškodňovat něčím někoho: Bethgamul dóm otdauage nebo dóm otplacenie VýklHebrL 189b retribuens; který [král] města, hrady, krajiny zastavuje, prodává, oddawa přátelóm, dlužníkóm vedlé své vuole ŽídSpráv 263; za to [zatopené pastviny] sme jim [Zajíc z Hazmburka Budyňským] oddali a ukázali a tiemto listem ukazujem a oddáváme jiná pastviště, trávníky a lúky CJM 4/2,179 (1477); odjat mu [písaři] 1 prut a oddáváno z toho lidem za škody ArchČ 17,399 (po 1494); ║ to jest jí dal [pohnaný majitelce zbytek ryb] za to, že jest jemu toho rybníčka pójčila, i sehá jí zase v to…pravě, že jí zase oddává Půh 7,120 (1496) dává náhradu
4. [o rodičích ap.] koho [dceru, příbuznou] (komu „v manželstvie“) dávat za manželku (někomu), provdávat (za někoho): ješto děláchu domy a otdawachu i ženy BiblDrážď 1 Mach 3,56 (~Ol, zasnubováchu ženy ~Lit, ~Pad) sponsabant uxores; svatbiece sě a své dcery otdawagice [lidé před potopou] BiblDrážď Mt 24,38 (ost. jinak) nuptui tradentes; jiným vnúčatóm svým v manželstvie jě [osiřelé vnučky] otdawage ComestC 284a copulans in matrimonio
5. [o knězi] (koho s kým „k manželství“) oddávat, spojovat sňatkem; koho s kým sezdávat: aby nepřižehnávali [kněží] vdovích svateb s tú slavností, jakož by měli panny přižehnávati otdawagycz ŠtítKlem 49a; ktož má žádost neřádnú, aby kázal, křstil,…k manželství oddawal,…jest svatokupec HusBludK 189; jest li [budoucí pekařský mistr] svobodný od zavázánie manželského neboli řádně li jest se svú manželkú oddáván ArchČ 14,443 (1444); aby…spasení jim [věřícím kněz] dohodil, křtil, oddawal, mazal ChelčSíť 193b; ║ prvé se v sodomských žádostech zaněcovali [pikarti]…, po času již jsú se Mojžiešem [tj. sedlákem toho jména] otdávali BřezKron 518 dávali se oddat
6. koho/co čemu, k čemu dávat, poskytovat někomu n. k něčemu, postupovat k potřebě někoho n. něčeho: neotdaway zvieřatóm dušě zpoviedajúcí sě tobě ŽaltWittb 73,19 (~Pod, BiblDrážď, nepoddávaj ŽaltKlem, BiblOl, nedávaj ŽaltKap, BiblPad, ~Praž) ne tradas nevydávej na pospas; domové a příbytkové oddáwáni byli neb znovu staveni a oddáwáni k tomu shromáždění [věřících] AktaBratr 2,203a. . – Srov. otdati 9