1. komu (co/koho k čemu, s inf., aby…) určit někomu (něco n. někoho k něčemu), přikázat někomu, aby na něčem n. na někom vykonal něco (zvl. odstranění, odevzdání ap.): nepřátelóm jeho [Ježíše Jidáš] k zabití odkazal ZrcSpasK 43; šel jest [opat] na jednu stranu světa, jiným šesti jiné tři strany světa na kříž odkazaw Frant 16b aliis mundi partibus deputatis (elipsa „jíti“); svátost pokání čarodějníku jest v modlitbě odkázána hledati AktaBratr 2,198b; [král Matyáš hejtmanu v Gmundě:] věz, že sme odkázali u slovútného Mikuláše Bethlema urozenému Bohuslavovi z Švamberka a slovutnýmu Pavlovi Cedrovskému jich rotám, aby jim po 4 fl. dáno bylo ArchČ 6,74 (1487); ║ o první při odkázali jsú stranám do Brna…, tu při páni do Brna odkládají Půh 3,688 (1447) odkázali strany; plat od mlýnóv…jest zaslúžiti, na který den člověk otkazie PrávŠvábA 114a man bescheidet je stanoveno; o to vše na krále uherského J. M. jest odkázáno Půh 5,8 (1475) postoupeno k rozhodnutí králi

2. komu, koho [poddaného] ot čeho z čeho vykázat někoho, přikázat někomu odejít z něčeho: když jest…nechtěl [pán] míti otčima mého na dědině i odkázal jemu z dědiny NaučBrn 147 (1465); chce li pán odkazati svého muže dluhového od svého zbožie Žilin 144a (odbyti…s…sbožie PrávSasD 267a) weysen

3. co [majetek] komu přiřknout, určit k předání do vlastnictví, přidělit: tichým [lidem] země jako otcem jest odkázaná MatHom 65; deputare odkazati SlovOstřS 130; legare…odkazati SlovOstřS 139; aniž ještě těch peněz, kteréž mi TMt u Vratislavi odkázala, mám ListářRožmb 1,76 (1425); prosíme, byste jim…jedno zbožie odkázali a sstúpili, na kterémž by mohli ti sirotci svój dluh postihnúti TeigeMíst 1,224 (1431); pretaxare mzdu otkazati SlovKlem 20b; odkázal [věřitel] ty penieze [tj. pohledávku] Andrlovi z Dobčic ArchČ 21,412 (1479)

4. co [svůj majetek] (komu, na co, k čemu, aby…čím [závětí]) odkázat, darovat jako dědictví, poručit: chci je [peníze] odkazati za života zdravého GuallCtnostN 31b; aby na kostel nemocný prvé nětco odkazal HusSvatokup 164a; testari…odkazati SlovOstřS 151; leč by jie [dceři] co otec před smrtí kšaftem odkazal PrávPražA 252; v kterémžto kšeftu zvláště otkázala [umírající] vešken svój statek…, aby poručník po jejie smrti na chudé lidi obrátil ArchČ 4,368 (1417); to [„zboží“] muož k duchovenství odkázati kromě dědictví CJM 4/1,325 (1418); což jim [dědicům] jest od svrchupsané Reginy svěřeno, dáno i odkázáno ListářPlz 1,379 (1435) závětí uloženo; toto nám odkaż, a myť tě položíme v kostele RokPostK 272a; testamentaliter assignavit kšaftem odkazala ProkPraxK 19b; všecky nápady…mají zpadati dědičně na najblizšího přítele, anebo kamž kdo to odkáže aneb odkázáno bude CJM 4/1,185 (po 1383) wo is beschicket adir vorschaffen wirt — v pleonast. závětní formuli: odkázala a dala, odkazuje a dává [umírající] mocně rychtářstvie…muži svému ListářPlz 1,377 (1435); [umírající] poručila, odkázala i oddala dvuor…Pavlovi ArchČ 26,297 (1442); statky své…na smrtedlné posteli neb za zdravého života zříditi a odkázati neb kšaftovati CJM 4/1,225 (1486). – Srov. rozkázati

5. co [zdroj trvalého příjmu] komu, čemu, na co, k čemu [duchovnímu n. obecně prospěšnému] darovat n. odkázat jako nadaci: statky otce a matky své…, kteréž sú chudým odkazali HusSvatokup 181b testamento relictas; jedna kopa platu odkázána na školu, druhá na komžičky ListářPlz 1,412 (1446); což nám [konventu] pan Hanuš Košíř za svú duši a za své předky odkazal PrávOpav 1,48 (1467) odkázal jako záduší; což ještě týž Jindřich kterým záduším dá, odkáže nebo obrátí ArchČ 10,369 (1487); že jest ji [ves] týž Opozdil…k záduší do města Plzně dal a odkázal ArchČ 18,40 (1498). – Srov. nadati 4

6. jur. co [dlužný obnos] komu na kom, na čem dát n. odkázat ve formě pohledávky na někom (na svém dlužníkovi) n. na něčem (na dlužníkově nemovitosti): bratr jeho [pohnaného] p. Smil, odkázal mi sto kop na něm…, tu jest p. Smil umřel a on mi dáti nechtěl Půh 1,135 (1405); ať mi ten dluh JMt odkáže na zviekovském sboží ListářRožmb 2,224 (1443); ty [peníze] jim oddal a odkázal na Matouškovi pivovarníku, na domu jeho ArchKol (1496); ║ Holešovská…penězóm [za krávu] chtěla, odkázal [kupec] jie na Heřmanovi, pravě, že jest mi dlužen, nechť dá za mě ArchČ 26,380 (1496) odkázal ji na Heřmana. – Srov. též zapsati

7. bez ipf. odbýt kázání (chvatně a povrchně): kněz leda odvrkal mši a odkazal…než leda spieš odbyl RokJanB 168b (~K)

8. opětovat předchozí příkaz, opakovat svůj výrok: koho bude učiti [nehodný kněz] umění…neb kaž, opět odkaz, kaž, opět odkaz, čakaj, odčakaj BiblDrážď Is 28,10 (opět kaž Pror, BiblLit, pod. ~Ol, ~Praž, opět přikaž ~Pad) remanda…remanda; remandare odkazati SlovKlem 22a