1. koho/čeho [božího] proslavení, zvětšení slávy: když příde [Hospodin] k oſlaweny v svých (wſſiech rkp) svatých BiblDrážď 2 Th 1,10 (aby byl oslaven ~Ol, ~Lit, aby byl chválen ~Pad, aby byl zveleben ~Praž) cum venerit glorificari; k známosti a k oſlaweny jeho [Kristova jména] ComestC 330b ad… glorificationem; o oſlawenye muže najsvětějšího Frant 93a de glorificatione; oſlawenij Krista podlé člověčenství ChelčPost 148a; že cožť na ně [vyvolené boží] vzloží a dopustí [Bůh], že to přivede k oſlaweni jména svého AktaBratr 1,163a

2. relig. [od Boha] koho vyvýšení, povznesení k slávě: ti všickni z porozenie svého lidu došli jsú oſlawenye BiblDrážď Sir 44,7 (~Ol, slávy ~Lit, ~Praž, chvály ~Pad) gloriam adepti sunt; o božiem narození a jeho milé matky oſlaweni poče [biskup] krásně vykládati BawArn 5841; na to oſlawenye neb očiščenie mluví svatý Augustin, že chvála nebo oſſlawenye ot Otce všemohúcího jest učiněno skrze jeho milého Syna WaldhPost 78b; ║ neb jest [neděle]… den všech svatých spolu oſlavenie HusVýklB 50b oslavení

3. (čí) sláva, stav budící mimořádnou úctu a obdiv; [boží] velebnost, velikost: oslav mě ty otče, u tebe samoho oſlawenym EvZimn 19b (J 17,5: ~Ol, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, slavením EvRajhr, slávú BiblPraž, ozračením ~Drážď, ~Ol, čistotú EvVíd) claritate; a já oſlawenye… dal jsem jim EvZimn 20a (J 17,22: ~Beneš, slávu ~Rajhr, BiblLit, ~Pad, ~Praž, ozračenie ~Drážď, ~OI, světlost EvOl) claritatem; sede [Kristus] na stolici svého oſſlawenye anebo velikosti (-uo- rkp) Mat 368 (25,31: králevstvie a oſlauenye nebo velikosti BiblOl, veleslavenstvie EvZimn, BiblDrážď, velebnosti EvPraž, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, ~Praž, božstvie EvOl) maiestatis; claritas oſlawenye Slov Muz XIV E 14,485; ║ o druhých dskách a oſlaweny tváři [Mojžíšovy] ComestC 80b (oslavenéj ~K) gloria ozdobení podivuhodným jasem (božím)

4. (čeho/koho) ozdoba, chlouba: druhý kuoň to jest slyšěnie, toho voza oſlawenye VítAlan 6b; bázeň božie sláva i veselé, oſlauenye i koruna všeho utěšenie BiblOl Sir 1,11 (~Lit, ~Praž, chlúba ~Pad) gloriatio; jichž [svatých] všech jest Krisrus oſlawenije ŠtítSvátA 27a

5. relig. blahoslavenství, nebeská sláva, podíl na boží slávě: jejie [mučednice] svaté tělo, ješto dřieve…bylo bledo a črno, počě na sě nebeského oſlawenye znamenie bráti…, ana sě osvětlije v sněžnéj bělosti PasMuzA 30; věčného oſl̇awenie v nebesiech od Jezukrista jest žádal po svém skončení OtcB 55a aeternam gloriam; věčnost oſlawenye dobrých a věčnost zatracenie zlých HusZrcM 34a aeternitatem gloriae (var.: glorificationem bonorum); daj [Bože] nám žiti vykúpenie, život věčný, oſlawenye KancJist 54

6. relig. (čeho [těla a duše]) uzpůsobení k posmrtnému životu v království božím, rajská dokonalost po zmrtvýchvstání: žeť trpí [Kristus] za tvé vykúpenie, osviecenie, posvěcenie, oſlawenye AlbRájA 105a glorificatione; vóle Kristova v oſlawenie jeho úduov bude plně skonalá HusDcerkaM 220b; měl jest [Kristus] dušě i těla oſlauenie, vstav z mrtvých HusVýklB 16b; mocí toho drahého těla [Kristova] oſlaweni dosáhnú naše smrtedlná těla RokPostB 243; glorificacio anime Woſlawenije duše VodňLact K5b