1. (čí) sláva, stav budící mimořádnou úctu a obdiv; [boží] velebnost: tehdy uzřie [lidé] syna člověčieho přijdúce v oblace s velikú mocí a v oſlawnoſty EvKlem 43b (L 21,27: v…voslavenství OpatMuz 41b, s…veleslavenstvím EvZimn, BiblDrážď, ~Ol, v svém majestátě neb velebnosti EvPraž, s velebností BiblLit, ~Pad, ~Praž, u boství EvSeit, pod. ~Beneš) cum… maiestate; když příde [Kristus] v oſlawnoſti své BiblLit L 9,26 (oslavenství ~Pad, veleslavenství ~Drážď, ~Ol, velebnosti EvBeneš, BiblPraž) in maiestate; rex gloriae král oſlawnoſty GlosLekcUKA 135b; to město [tj. Jeruzalém] má sě obléci v rúcho oſlawnoſti, to jest v ctnosti, jenž činie člověka slavného HusPostH 4b; oſlawnoſt Páně BiblPad 2 Mach 2,8 (veleslavenstvie ~Drážď, ~Ol, ~Lit, sláva ~Praž) maiestas; vypravovali [apoštolově] velebnost a oſlawnoſt pána Ježíše a tiem sú jeho oslavovali RokJanB 288a; ║ tito [moudří mužové]… slávy sú došli a na jich dni mají je v oſlawnoſti BiblLit Sir 44,7 (v chválách ~Pad, pod. ~Drážď, ~Ol, ve cti ~Praž) habentur in laudibus oslavují je, vzdávají jim chválu

2. (čeho [světa]) sláva, velkolepost, nádhera: jehožto [hříšníka] tělo…s velikú oſlawnoſti a chválú světa tohoto jest pochováno PovOl 265b; ukáza jemu [Ježíšovi ďábel] všecka královstvie světa i slávu (ollawnoſt gl.) jich GlosLekcUKA 93a (Mt 4,8: oslavu HusVýklB 36a, slávu EvZimn, BiblDrážď, ~Praž, chválu EvOl, ~Beneš, BiblOl, ~Lit, ~Pad, chlúbu EvPraž) gloriam; ║ kterýž [arcibiskup] by před zemany krále pomazal a královskými okráslil oſlawnoſtmi SilvKron 28a insignibus insigniemi

3. relig. („božie“ čeho [těla]) proměnění, odění slávou boží (jako předjímka eschatologické skutečnosti), zvl. projevující se podivuhodným jasem tváře (v. Novotný, Bibl. slov. 1,722 a 2,894n.): ta biešta Mojžieš a Eliáš, viděna v oſlawnoſti BiblKoř L 9,31 (v slavnosti ~Lit, ~Pad, u veleslavenství ~Drážď, ~Ol, velebnosti ~Praž) in maiestate; ukáza mi [Janovi anděl] město svaté Jeruzalém, ano sstupuje s nebe ot boha, maje oſlawnoſt boží BiblKoř Ap 21,11 (~Pad, stkvěnie ~Ol, jasnost ~Praž, osvětlnost ~Drážď) claritatem (fig.); tělo jiné jeho…bělostí přílišnú stkvěje sě, toho druhého rúcha, totiž oſlawnoſty, krásu ukazováše Frant 91a; na huoře Tábor…Syn byl vidín v těle, v oſlavnoſti těla, a Duch svatý v jasném oblace JakPost 91b; quia vidisti maiestatem meam in transfiguracione v oſlawnoſty Káz Muz XII D 11,33b

4. relig. koho [Krista] blahoslavenství, nebeská sláva, podíl na boží slávě: když jest tehdy Kristus uzřel, že se blíží ten čas jeho od věku předuložené oſlawnoſti BiskSvátA 11b; passiones utrpenie et posteriores (pociores rkp) glorias a potomnie oſlawnoſti MamKapR 157a (1 P 1,11: chvály BiblOl, ~Pad, slávy ~Praž); v modlitbě není [Krista], neb bytně a podstatně osobně v oſlawnoſti jest v nebi AktaBratr 2,196a

5. relig. (čeho [těla a duše]) uzpůsobení k posmrtnému životu v království božím, rajská dokonalost po zmrtvýchvstání: všickni zajisté vstaneme, ale ne všickni sě proměníme, t. z smrtedlnosti v oſlawnoſt HusSvátA 469a; aby…z mrtvých vstanúce, v oſlawnoſti duše i těla na věky s ním sě radovali [Kristovi následovníci] HusVýklB 16b; umrtveni hřiechem nevstanú [mrtví] k oſlawnoſti HusVýklB 17a; naděje k obdržení milosti a oſlawnoſti HusPostH 107a; tak jakž první v Panně, takež i v chlebě i v oſlawnoſti své má tu svú moc, jakž ráčí [tělo boží] TovHád 100b