1. (čí) sláva, velikost; [boží] velebnost: když sede syn člověka na stolici oſlauenſtuie svého BiblLit Mt 19,28 (veleslavenstvie BiblDrážď, velikosti ~Ol, Mat, velebnosti EvBeneš, BiblPad, ~Praž, božstvie EvVíd, ~Ol) maiestatis suae; an [syn boží] jde na súd v oblace v svém woſlawenſtwi, s velikú mocí OpatMuz 41b (L 21,27 cum…maiestate: var. v. oslavnost 1); ten den…ste štěstie vám pójčeného… k věčnému pohodlí i oſlawenſtwij nepřivedli TrojK 126a (slavenství ~S, ~L, ~O, slavnosti ~A); oſlauenſtwie i vítěžstvie i prospěchu dojde [král] BřezSnářM 108a; viděli jsme…jeho [Krista] veliké oſlawenſtwij a jeho divnou velebnost jakožto jednorozeného od Otce HusSvátTN 193a; aby viděli [učedníci] oſlawenſtuie mé, kteréž s mi dal [otče] BiblPad J 17,24 (var. v. oslava 1) claritatem

2. sláva, vyvýšení, dodání slávy: učini buoh… k voſlawenſtwy své svaté vdovy takýto div ŠtítAlžb 493b; dobrořečenie a oſlawenſtwie… bohu našemu na věky věkóv BiblPad Ap 7,12 (MamKapR, osvěta BiblOl, jasnost EvOl, BiblPraž) claritas

3. relig. (čeho [těla]) proměnění, odění slávou boží, zvl. projevující se podivuhodným jasem tváře: tu sě před nimi [učedníky na hoře Tábor] v uoſlawenſtwy přědzračil [Kristus] tak krásně, jakž to jmá býti, blažené tělo s duší v nebeském království KristA 60b (srov. L 9,29); kdyžto pán Kristus před nimi [učedníky na hoře Tábor] ukázal oſlawenſtwie těla svého HusSvátA 548a. – Srov. oslavnost 3

4. relig. (čeho [těla]) dokonalost po zmrtvýchvstání: dotýká [evangelista] dvojieho užitka našeho oſlawenſtwie, když die: Jakož si dal jemu [Kristovi] moc nad každým tělem, tak že my vezmem oslavenie z jeho oslaveného těla RokJanB 310a (~K)