ortel | StčS | MSS |

ortel, -e m., též ortyl, ortýl, ojed. orteil, urtal, urtel; k střhn. urteil

1. jur. rozsuzování, soudní rozhodování o vině obžalovaného, soud; v účel. určení „k orteli“ ap. k rozsouzení, k rozhodnutí: súdné dic iudiciale et iurisdicium sit ortel KlarGlosA 2308 (Ds iudice; ~B); kak dočekáš toho súdu, když v tom posledním orteli buoh zlé od dobrých rozdělí FlašRadaA 2081; neodsuzuj ižádného bez ortele pro svój zisk TkadlA 41b (fig.); pakli se nesmluvie, aby stáli k uorteli jistý den ArchČ 4,342 (1401); mají požívati ortele práva Pražského ArchČ 26,410 (1434); kdež pro ortel má sedáno býti PrávSasD 337a; mezi Janem z Domamyslic a Havlem z Batelova páni rozkázali, ‚aby k orteli posláno bylo podle prvního rozkázání Půh 5,92 (1484); ║ pakli o tom sboží okolním nenie svědomo, tehdy to má rozděliti vodný ortel PrávŠvábA 127a (vodní ortel ~C) ein wasser urteil ordálie vodou; Zajíček se táhne na ortel první, v kterýmžto orteli žid všetcky žaloby své postavil o odpornosti NaučBrn 26 (1493) na první soudní řízení…, v kterémžto soudním řízení

2. jur. (čí [autority], jaký) ustanovení, nález, výnos, rozhodnutí právní povahy; [v soudním sporu] rozsudek, ortel (kniž.): sien a stolicě súdu…, na niežto mluviechu o vrtalech ComestC 175b de sententia; Ješek kuchař propadl vinu k pánu, protože jest ortel konšelský štrafoval List AMP 2252,121b (1388); váš dobře nalezený orteil potvrzujem [purkmistr a konšelé] tiemto listem ArchČ 4,347 (1405); že se mohú od vašich [tj. pánů novoměstských] ortelóv na súd města Starého odvolati ArchČ 1,195; in decretis eius v ustaveních vel v smlúvách jeho. Decretum dicitur… ortel VýklKruml 60a (3 Rg 8,61: po jeho [Boha] ustavených cestách BiblCard, ~Ol, po jeho ustaveních ~Lit, v ustaveních jeho ~Pad, v ustanoveních jeho ~Praž); před soudným nálezem, totižto ortelem nebo usúzením PrávHorK 39a ante sententiam; vyřčen urtel [ve sporu o dědictví] tu sobotu před svatú Alžbětú ArchČ 4,353 (1413); purgmistr a konšelé…nalezli sú ortelem přikazujíc, aby… ArchČ 26,3 (1436); mají [kurfiřti] své volenie tu potvrditi s ortelem…Když to ortelováno bude, to jest ortelem děleno PrávSasD 391b mit orteylen; ktož malé manství má, ten nemuož ortelovati…, ani muož Orteluow nalézati, ani zamietati PrávŠvábE 87a; v té při a ruoznici…novinníci ukázali jsú ortel purgmistra a konšeluov Nového města Pražského ArchČ 9,469 (1488); v. láti, štráfovati ♦ ortel hlavy (hlavni) jur. rozsudek smrti, hrdelní rozsudek: ač kto druhému ženu jeho spravedlivú otvedl by a svědky sedmi přemožen byl by, orteli hlavniemu poddán bude CJM 2,21 (1469); pakli druhá osoba utekla by s ranú, sedmi svědky přemožena jsúc, orteli hlavniemu podlehne CJM 2,21 (1469); na něho [„výbojníka domu“] vyneste ortel hlavy CJM 2,22 (1469)

3. jur. odvolání, právní námitky proti nějakému rozhodnutí n. rozsudku nižší instance podané instanci vyšší: appellacio, decretum ortel, iurisdicium idem Slov Ostřihom II 8,63; ortelové, kteříž by koli přišli, ti do města Žatce mají jíti CJM 4/1,399 (1442); quia Thomas secundum ius et apellacionem obtinuit illa bona alias pravým právem a ortelem to sbožie obdržal SSL (LibCivSlan 59; 1448) na základě odvolací instance; appelacio ortel, vulgariter otvolánie Slov KapPraž M 136, 106b; každá strana aby před nimi ortel svuoj napsala a ti Brněnští, Hustopečští a Židlochovští aby s těmi orteli do Folkensteinu ku právu poslali, jakožto s tím, ježto tu vrchní právo ti obojí lidé berú Půh 5,77 a 78 (1483)

4. jur. [zvl. u sloves braní, slyšení] právní poučení, rada k náležitému právnímu postupu: jakož z starodávna kniežetstvie Opavské zvyklost, obyčej a právo má, ortel u pánuov markrabstvie Moravského bráti ArchČ 5,402 (1481); každá spravedlnost vaším naučením aneb ortelem sama v sobě zuostane v své spravedlnosti,… nerci abych lidem svým ortele u vás bráti bránil,… než já sem proto člověku svému rozkázal, aby ortel slyšel ArchČ 16,27 (1498). Srov. naučenie 6 s (pravým) ortelem ap. jur. podle právních zvyklostí, podle právního řádu (?): má také každému s ortelem dobyto býti dvú vítězství PrávSasD 334a mit urteiln; nepřijde li on [obžalovaný] ihned v čáru, potom vstaň ten žalobník nahoru s ortelem: Pane rychtáři, tuto odpoviedám se já k sedáním proti N….s pravým ortelem PrávSasE 121b mit urteiln… mit rechten orteyln; ten jmá slušně prošiti rychtáře vedlé ortyle, aby se vložil v jeho nepřítele Žilin 133b mit urteil; dokadž se člověk brání s ortylem a s právem, tehdy ještě nejest odpoviedal Žilin 137a mit urtayl

Ad 1: srov. též poprava. – Ad 2: za lat. sententia stč. též smysl, vypověděnie; za decretum též otsúźenie, potaz, svoľenie

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


ortel, -u m. rozsudek, soudní nález; soudní jednání, řízení
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).