chvost | ESSČ | GbSlov |

chvost, -a/-u m.

1. chvost, ocas, oháňka

posaditi na chvostě koho, co zkrotit

2. kostrč (?), hýždě (?)

K 2: jen v LékŽen

Autor: Markéta Pytlíková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.21, citován stav ze dne 3. 10. 2022).

 


chvost, -a, -u, masc., ocas, ohon, Schweif; stsl. chvostъ cauda. Z germ.: dněm. quast Knorren, něm. Quast Laubbüschel Mikl. Et. Wtb. a Uhlenb. — Aspis…, když kto kúzly (chce) jej jieti, (aby kúzel těch neslyšel) jedno ucho k zemi stulí a druhé chwoſtem zatulí AlxV.226. I volá ť písmo… na ty (lénie), ješto by i chwoſtem miesta neshřeli točiec sě po světských marnostech ŠtítMus. 59b. Malú částku chwoſta tvého (praví opice lišce) bych měla převelikého, bylo by mi přieliš dosti Baw. 116. — Vrábě, holúbě, membrana mázdra, chuoſt caudula Prešp. 180 v kap. Volucres; chwoſt caudula Rozk. 323.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).