|
|
|
nálezek, -zka/-zku m.; k nalézti 1. nabytá, získaná věc, majetek: nebo když jiný usiluje u múdrosti i v učení i v snaženství, člověku prázdnému nalezku propustí BiblDrážď Eccl 2,21 (nábytek ~Ol, toho, což nabyl ~Praž, dobyté věci ~Lit, ~Pad) quaesita. – Srov. nalezený 2 2. čeho poznání, zjištění: kteřížto stříbro kují a pečliví jsú, aniž jest nalezek udělánie jejich? EvOl 146b (Bar 3,18: nalezenie BiblOl a ost.) inventio aniž lze přehlédnout 3. vynález, vynalezení, objev: ale totoť jest crocus martis múdrých nalezku AlchAnt 75b; mast žaludková z nalezku mistra otce mého Apat 159b inventione; ║ nezčastni jsú…,kteří nazývali sú bohy diela rukú lidskú: zlato i střiebro, řemesla nalezek a podobenstvie živočichův HusVýklB 34b (Sap 13,10 artis inventionem: var. v. nalezenie 3) řemeslný výtvor 4. relig. výmysl, smyšlenka, ustanovení Písmem neopodstatněné, blud: nalezky sobě ustavujíc [farizeové] a těmi Mojžiešovo učenie opravováchu ComestC 288b traditiones; a bude [neposlušný] vymýšleti rozličné a mnohé nalezky a chtě zbýti rozkázanie AlbRájC 30b vytáčky, výmluvy; jiní národové blúdie a sami se klamají, jdúce ve tmě lidských nalezkuow, jimžto neprosvietilo božie světlo ŠtítBarlK 219a (nálezóv ~B); jenž vážie [někteří kněží] své nalezky viece než božie přikázanie HusVýklB 63b; učie se [studenti] pilně těm nestatečným nalezkom lidským JakVikl 186a apocrypha; nalezky po Kristovi a jeho apoštoléch JakVikl 204b novitates; pro omylnost papežských nalezkuow KancJist 97; secundum tradicionem hominum podlé nalezkow lidských vel vydánie lidského VýklKruml 306b (C 2,8: podlé nálezu BiblOl, podlé naučenie ~Drážď, podlé ustavenie ~Lit, ~Pad, vedlé vydánie ~Praž); ty chytré nalezky lidské proti zákonu božiemu ChelčArc 53b; Turci opustivše pravdy zákona Kristova, chopili se nalezku Machometova KorMan 41a bludného učení; čemuž jsou tehdy ustavení, nálízkové lidští a oběti v Zákoně nepoložené BřezKron 406 institutiones hominum; kde by odvrha noviny, otcuov šlépějí následovali [Hus a Jeroným] a své nalezky obecnému sněmu poddali SilvKron 43a inventiones suas 5. bibl. ustanovení, rozhodnutí, chtěný (vědomý) skutek, čin: nazývajte jméno jeho [Pána], známy čiňte v lidech nalezky jeho EvOl 100b (Is 12,4: var. v. nalezenie 5) adinventiones; a přemyšlevati budu ve všech skutciech tvých a v nalezciech tvých obykati budu BiblLit Ps 76,13 (var. v. nalezovánie) in adinventionibus; podlé cest jeho a podlé vymyšlených nalezkow jeho odplatí jemu [Bůh Jakubovi] BiblLit Os 12,2 (podlé nalezkow ~Pad, ~Praž, podlé myšlení ~Drážď, ~Ol) iuxta adinventiones eius; já Pán…, jenž dávám každému podlé cěsty jeho a podlé ovotcě nalezkow jich BiblPad Jr 17,10 (~Praž, nálezóv ~Lit, nalezenie EvOl, Pror, BiblOl) adinventionum; nynie obklíčili sú je [Efraim a Samaří] nalezkowe jich BiblPad Os 7,2 (var. v. nález 4) adinventiones 6. jur. (čí [právní autority]) nález, ustanovení, rozhodnutí právní povahy: vy, kněžie, lúpili ste s zákonníky chudinu pokrytstvím, lstí a svatoprodávaním; a vy, světští, lichvú, súdy křivými, násilím, vymyšlenými vinnami, nalezky a odúmrtí HusVýklB 64a (nálezy ~T); žeť sú v svých radách, súdiech i nálezciéch blúdili Budyš 12a in suis decretis; mnohé… svým psaním od našich práv a nálezkuov jest odtrhl [Viklef] KalLuc 14; co se osazenie soudu zemského dotýče a vajnosuov panských a vládyckých nalezkuow ZřízVlad a2b equestrium decretorum Srov. nález, nalezenie Ad 3: za lat. inventio stč. též nalezenie. – Ad 4: za lat. apocryphum stč. též nedóvodné domněnie (LyraMat 151a), nejisté písmo (MamVíd 150a), nepotvrźené knihy (ProlBiblL 151a); za novitas též novina, novota Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nálezek, -zka, -zku, masc., adinventio, Erfindung, Bestimmung; demin. z nález. — Známy čiňte v lidech nalezky jeho (boží) adinventiones eius EvOl. 100b (Isa. 12, 4). — Nález nepravý, nespravedlivé ustanovení, ungerechte Bestimmung (deminucí význam dipejorován). Lidé, jenž nalezky lidskými sě zaneprázdnie Hug. 272. Jdúce ve tmě lidských nalezkuow BarlA. 73; těch, jenž chytře vymyslivše nalezky i lúpie lid HusPost. 80a; jinými naleźky t. 206b; s svými právy, nalezky a vobyčeji Rokyc. 209a. (Nespravedlivé odsouzení) pocházie z křivých nálezkóv lidských a z toho… dóvodu, že súdce má súditi vedlé… svědectvie, a také z tohoto, že súditi má súdce, co vie jakožto súdce, ale ne co vie jakožto zvláštnie osoba HusE. 1, 186; já pán…, jenž dávám jednomu každému podle cest jeho a podle ovoce nalezkuow jeho iuxta fructum adinventionum eius Pr. Jer. 17, 10. Dokavadž by (bůh) nepotřel tebe a nezatratil rychle pro nalezky tvé propter adinventiones tuas Kladr. Deut. 28, 20; pro nalezky tvé Pr. tamt.; daj jim podlé skutkóv jich a podle zlosti nalezkow jich secundum nequitiam adinventionum ipsorum Kladr. žalm 27, 4. Nalezek adinventio est novus modus peccandi Lact. 7b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nálezek, -zka, -zku m. nabytá, získaná věc, majetek; vynález, vynalezení, objev; výmysl, smyšlenka, blud; ustanovení, rozhodnutí, skutek, čin; právní nález; rozhodnutí právní povahy Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nálezek m. = vynález, ustanovení Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|