1. (s inf., čemu, k čemu, v čem, na čem, aby…[o chování]) zvykat si (s inf.) n. přivykat (něčemu), opakováním si osvojovat návyk nějakého chování; s inf. navykat si; [dovednostem] učit se; [v ctnostech ap.] cvičit se: jechu se [dívky] k válcě chystati a jezditi obwykati DalCr 9,2 (příd. 2; obykati ~Jš) reyten czu lernen und sich darynne zu üven; tvá usta neobykayta přísazě BiblDrážď Sir 23,9 (~Lit, pod. ~Ol, ~Pad, nepřivykajte ~Praž) non assuescat; snaž sám sě obykati v milostivosti BiblOl 1 T 4,7 (obykati k milostivosti ~Lit, ~Pad) exerce…ad pietatem; ktož na dobrých skutciech probývá a obyka a najviec na duchovnéj almužně AlbRájA 41a continue se exercet; nechajť obyka tvé zlé tělo a měj je k tomu v službách božiech OpatMuz 119a; aby časté a nábožné modlitbě obykala [řeholnice] Kruml 322; počněmž, bratříce milá, inhed zmladu obykaty, abychom pustili oheň, tověz dobyli sobě milosti ducha svatého MatHom 246; obykayme všěch hřiechóv…sě vystřiehati ŠtítVyš 25a discamus; jenž [Oniáš] ot dětinstvie v ctnostech jest obykal BiblPad 2 Mach 15,12 (var. v. obykati sě) qui…in virtutibus exercitatus sit; jdú [mladí] podlé vuole své v nebázni, zlostem starých obwykagicze ChelčPost 36a

2. bibl. v čem [o božích příkazech ap.] často se zabývat něčím, zaměřovat se na něco: v zámyslech tvých budu obykati ŽaltWittb 76,13 (~GlosKlem, ~Pod, BiblLit, ~Pad, zvyklost mievati budu ~Praž, vzochvěju ŽaltKlem, vzochvím sě BiblOl, pracovati budu ŽaltKap) exercebor; v kázaní tvém budu obykaty ŽaltPod 118,15 (BiblLit, ~Pad, uvyknu ŽaltWittb, BiblDrážď, zvykati budu ~Praž, ochviti sě budu ŽaltKlem, BiblOl, pracěvati budu ŽaltKap) exercebor; ale sluha tvój obykaſſe v spravedlnostech tvých ŽaltPod 118,23 (BiblLit, pod. ~Pad, svykal ŽaltWittb, BiblDrážď, zvyklost jest bral ~Praž, vzochvováše sě ŽaltKlem, vzochovává sě BiblOl, pracováše ŽaltKap) exercebatur; já obykati budu v přikázáních tvých BiblLit Ps 118,78 (~Pad, vzobykaji ŽaltPod, uvyknu ~Wittb, vyknu BiblDrážď, zvyklost bráti budu ~Praž, vzochv́u sě ŽaltKlem, BiblOl, pracovati budu ŽaltKap) exercebor

3. s inf. být zvyklý + inf, obvykle + sloveso určité: ty, jenž obykal si na mém lónu odpočívati GuallCtnostK 160 consueveras; obykagi [havíři] v noze hory štoly v horách činiti horních PrávHorS 140b (obykují ~T, obvykují ~M, ~K) solent fieri; ║ přěd mnohými letmi já sem s ním obykal…sum sibi conversatus DialBohU 28a (elipsa inf.?) běžně jsem se s ním stýkal

4. co [prostředí, stav] přivykat něčemu, zvykat si na něco, zvykat si snášet něco: sem již stár, i nemohu púště obykati OtcB 177b; ženě ovšem těžkéť jest nové vášně obykati ŠtítMuz 13b (~Opat); i mlazší mají obykaty asa některé dni postiec sě ŠtítKlem 145a (elipsa předmětu)

5. zakoušet, trápit se, trpět: nerodila sě utěšiti dušě má…i obykal jsem i zemdlel duch mój ŽaltWittb 76,4 (~Pod, BiblLit, ~Pad, vzochven sem ŽaltKlem, zpracován sem ~Kap, trápil sem se BiblPraž) exercitatus sum; myslil jsem nocú i sirdcem mým, i obykach, a metiech duch mój ŽaltWittb 76,7 (~GlosKlem, ~Pod, BiblLit, vzochvovach ŽaltKlem, vzochvovach sě BiblOl, vzpracovach sě ŽaltKap, zkušoval sem sebe BiblPad, trápil sem je ~Praž) exercitabar