obykati, obvykati, -aju, -áš ned. zvykat si, navykat, přivykat; zakoušet, trápit se, trpět; (v čem) často se zabývat něčím, zaměřovat se na něco; — obykati sě, obvykati sě (v čem) cvičit se v něčem, zabývat se často něčím
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
obvykati nedok. = zvykati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.