1. s inf., co, čemu, ojed. aby… [o chování] přivyknout něčemu n. zvyknout si + inf., opakováním si osvojit návyk nějakého chování, vypěstovat si schopnost něco dělat n. být nějaký; s inf. navyknout si; co, čemu navyknout; [dovednosti] naučit se: když sě dievky spolu svyku, na koních jězditi obyku DalC 10,2 (obyknu ~S, obwyknu ~Cr) gewont hettin…czu reitin vycvičily se; kterýž hřiech člověk obykne, toho na starost neodvykne AnsVít 46a; abychom obykli trpěti pokušenie OtcB 71b ut fiat consuetudo; člověk v dobrých skutciech obykna přěbývati JeronM 20b (obwykna ~O, ~U); proto že před tiem obykl jest byl [biskup] dobrým dobrý býti PulkB 150 bonis didicerat esse bonus; člověk neobykna často přijímati ModlMil 93b; nechajť obyká tvé zlé tělo…, až pak s boží pomocí obykne OpatMuz 119a (elipsa předmětu) zvykne si; aby obikl [člověk] pokorně trpěti ŠtítVyš 25b ut sic discat patientiam; ktož chce snažiti sě k modlitvám, ten najprv má obyknuty, aby sě uprazdňoval od jiné prácě k modlitvě ŠtítVyš 92a assuescat…orationi vacare; neb ktož má obyčej v tom myslí přemietaní…, obykne tichosti ŠtítMuz 118a; cožť obyknu [děti] z mládi, toť činie na starost rádi FlašRadaA 1847; obwykl jsem trpěti křiky jejie [Xantipy] BurleyMudrC 176b consuevi…tolerare; neobwykl sem bit býti ChelčSíť 122a; když obwyknu [hříšníci] zlému, již sám obyčej jim přikazovati bude ChelčKap 6a

2. obykl jest (byl) [o živém i neživém] s inf. obvykle + préz. (prét.) slovesa; [o živém] je (byl) zvyklý, má (měl) ve zvyku (přechod od významu ‚zvykl si‘ není dovršen); „jak jest (byl) obykl“ (elipsa inf.) jak obvykle činí (činil), jak činívá (činíval): víno v lisici nebude tlačili ten, ješto jest obykl tlačiti BiblDrážď Is 16,10 (pod. ~Ol, ~Lit, ~Pad, byl obwykl ~Praž) qui calcare consueverat; na slavný den obykl bieše vládař propustiti lidu vězně jednoho BiblDrážď Mt 27,15 (přivykl byl EvOl, obyčej jmějieše BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž) consueverat…dimittere; jakož obykla jest pěstúna nositi mládenečka BiblCard Nu 11,12 (~Ol, ~Lit, ~Pad, jako nosí ~Praž) sicut portare solet; léchu se [vody] jako biechu dřieve obykly BiblCard Jos 4,18 (~Lit, pod. ~Ol, ~Pad, tekly jako prvé ~Praž) fluebant sicut ante consueverant proudívaly; když k ňemu [poustevníkovi] ti padúchové, jakož byli obykli, pojidechu OtcB 23a (obwykli ~E) ex more (elipsa inf.); přísahy obykly sú [nepřátelé] zrušovati PulkB 174 soliti violare; kdežť sú hřieši oplývali, tu také dar božie milosti obykl oplývati Aug 40b; tyto nemúdré panny byly jsú obykly chvály světské hledati MatHom 361; tomuť sme obykly řékati obecně lenost ŠtítKlem 133b; neb královstvie obvyklo jest činiti z stara dávna, aby obecný lid od kvielitedlného křiku přestal List VýbAkad 1,617 (1394); že obykli sú [věřící] v některých miestech za brání křižma neb oleje penieze dávati HusSvatokup 143a solere…nummos dari; jakož ve mnohých miestech pro póžitek obyczeno jest [klamat věřící] HusVýklM 79b (obyčejno ~B, ~N, obyčejné ~T) fieri consuevit je zvykem; lid ten nečistý obykl nečisté věci jiesti JakBetl 167a; já z obyčeje seděti obykl sem podlé krále k jedení BiblPad 1 Rg 20,5 (podlé obyčeje sedaji ~Card, ~Ol, ~Lit, jakož mám obyčej sednu ~Praž) ex more sedere soleo; obránce pří mnohá osvědčovánie a vměšovánie činiti obykli sú PrávHorS 164a (obwykli ~K) facere consueverunt; nemaje [Kristus] utěšenie, kteréž jest obwykl míti s syny lidskými ChelčPost 214a; tak slúžie [lidé papežovi], jako přirozenie lidské obyklo AktaBratr 1,177b; všechny knihy, jakož panie obykly sú v nich čísti v kostelech PrávSasE 13b phlegen zcu lesen; ║ však sem zvieře tvé, na němž obykl si sedati až do nynějšieho času BřezSvět 29a jsi sedal

3. komu, čemu, co [o stavu, prostředí ap.] přivyknout někomu n. něčemu, zvyknout si na někoho n. na něco, zvl. zvyknout si snášet někoho n. něco: aby duchovní stav lépe obyknuti mohly [děti] PasMuzA 449 (obwyknuti ~Tisk, ~Kal); Balaam obikl potvorám ComestC 103a assuetus…monstris; najprvé sěděl [Ježíš] na oslíku na mladém, ale že zvieřátko nebylo ještě tomu obyklo, protož sě točilo i sem i tam MatHom 319; byl obwykl [Nikodém] zákonu Mojžiešovu WaldhPost 94a; jsem v tak neřádném bydle, ježtoť mu pro nic nemohu obyknúti ArchČ 11,246 (1450); pes, komuž obwykne,…nevrkneť naň RokPostB 388; a to dlouhé časy tak stálo, až lid křesťanský obwykl a potvrdil se u víře svaté AktaBratr 2,162b (elipsa předmětu) přivykl; pošli mi raroh po tomto listu ukazateli,…aby mi obvykl ArchČ 21,352(1465–78); ║ aby šosy neb berněmi, jichž jsú neobykly, nebyli obtieženi [židé] ŠtítKlem 87a facere non consueverunt které neodpovídaly jejich zvyklostem

4. jur. čemu, v co [rozhodnutí] podřídit se něčemu, uposlechnout něčeho: urozených pánóv…nálezu obyknúti ArchČ 1,150 (1421); žeť mají a chtie v tu výpověd obyknúti ArchČ 28,26 (1443); aby poslušenství žádnému obyknúti neměl [Přech] ArchČ 14,16 (1445); ty [písma] jsou přijali [bratří] pravíc, že tomu chtí obwyknauti AktaBratr 2,70a; Jakub hotov jest byl právu obwyknuti PrávJihlA 34a; tálníci i nádenníci jich [starších] súdu mají obyknúti a poslušni býti ArchČ 14,473 (1457); abyšte tomu [knížecímu] poddání obvykli ArchČ 10,71 (1494); ║ než že se tudy chce tobě [mistře] vždy jedno nad dvé zveličiti, neviem, by sám tomu chtěl obiknuti KorMan 171b na to přistoupit; on sám [král Jiří] náměstku božiemu…nechce v ničemž obyknúti ArchČ 6,112 (1467) podřídit se, poddat se