1. (čeho [řešení]) promyšlení, rozvážení (něčeho), úvaha (nad něčím): na všěch cěstách ukážě sě [moudrost] jim ochotně a se vším obmyſſlenym potká je BiblOl Sap 6,17 (pod. ~Praž, ve všem obmyšlování ~Lit, ve všeliké opatrnosti ~Pad) in omni providentia při každé úvaze; tiemť nemiení [Kristus] otlúčiti cěsty obmyſſlenye otpovědi, ale že nemají sě zamucovati, ač by nemohli mieti času rozmyšlenie LyraMat 72b providendi; ║ jměj takéto obmyẛlenie: Kdež budeš, drž se mlčenie KatoM 74b zásadu (srov. obmyšľenstvie)

2. relig. [boží] prozřetelnost, vševědoucí moudrost, řízení: tu sě jest líbilo věčnému obmyſleny, aby byli [zlí] uvrženi v uokovy temné dlúhé noci BiblDrážď Sap 17,2 (~Ol, ~Lit, věčné opatrnosti ~Pad, věčným zřiezením ~Praž) providentiae; věky věčné jeho [Boha] obmyſſlenim jsú ustaveny ChelčPost 36a; podívati se v tom ve všem jeho [Boha]… věčnému obmyſſlenie ChelčPost 125a. – Srov. obmyšlovánie 2

3. péče, pečování, starostlivost: s jeho [Ježíšovým] obmyſſlenim všeho s dosti měl ZrcSpasK 42; pečlivost Otce nebeského převyšuje všecka obmyſſlenie světa ChelčPost 272a; ║ podlé obmyſlenie tebe také přílišně, těžce sebe nepřetahuj v lidské dluhy RadaOtcM 123 (~P, ~K) mysle na sebe, ve svém zájmu