1. důmysl, domyšlení se úspěšného řešení, promyšlený záměr: že hromazdí člověk s takú prací, s takým obmyſlem a nevie, komu to sbéře ŠtítBes 163; oniem sobě i oniem chtě [člověk] pomoci dalekými obmyſly i pracemi ŠtítSvátA 43a; protož…dělníci k síle smyslu a k takovému <dielu> obmyſlu mají přičiniti, mysl k tomu přiložiec, což dělají ŠtítŠach 306a; ║ ani nemají [ptáci] při sobě nižádného obmyſla, ani dostatečnosti k připravování pokrmu ChelčPost 230a rozumové schopnosti; tu máme [rukojmí] ležeti a odtad na nižádné právo ani kterým obmyslem vychoditi ListářRožmb 4,397 (1457) lstí

2. relig. [boží] prozřetelnost, řízení: neb to viem z obmyſſla tvého [Hospodine], že člověka tak dobrého móžeš i ze mne učiniti UmučRoud 246; avšak jeho [božím] obmyſlem, jeho pořádem i najmenšie plevička roste ŠtítBes 109; jehožto [božím] obmyſlem ty naše potřeby připraveny nám… i najmenšie plevička jest v jeho obmyſle ŠtítPař 38a; ihned obmyſl a opatrnost boží při nich [při mniších v nouzi] byla Frant 19b providentia. – Srov. obmyšlovánie 2

3. čeho [budoucího] zamýšlení, chystání: to jest péče úplně zlá, bohu protivná, nebo v ní jediné obmyſl hřiechuov zavřen jest ChelčPost 229a. – Srov. obmýšleti 2

4. čeho [potřebného] péče o něco, zajišťování něčeho: kteraké jest přivázanie lásky jeho [Kristovy] k nám se vším obmyſlem našich potřebností ChelčPost 3b. – Srov. obmyslnost 2