1. klam, mýlení se, omyl: slyš to…vás všeliký, nedržte sě v tom obluda AlxV 2384; stopy sě jelenie chopě [pes],…veždy sě přidrží truda, v tom nejmá nic obluda AlxV 2321 nedopustí se chyby; takež všickni zmámeni budú ti, již v ně [modly] věřie, v uobludu jsúce LegKat 2111 ♦ bez (všeho) obluda neklamně, bez uvedení do omylu, spolehlivě; [o sdělování] pravdivě: by nás každý pravdu pra<vil>, tak jakž bez všeho oblu-- (pův. obludu) jest nám to svědčiti ľ<udu>LegDuchM 35; to věz (wyeſſ rkp) jistě bez obluda Vít 33a; to tě uči bez obluda BawEzop 1173. Srov. neomylně

2. klam, klamání, obelstění, lest; [v sdělení] lež: tiehne sě po <ní> [pes po stopě] neléně, netbajě vše<ho> --luda (pův. obluda) AlxH 357 žádného úskoku; ješče poviem, ne obludu, kak tu buoh jest všemohúcí zjevil jeden div divúcí LegKat 3485; uvěř, jemuž jest nelzě rozuměti, žeť v tom nenie nic obludu ŠtítBarlB 38 nihil fictum; oblud žádných netrpedlný jest [Bůh] AlexPovB 288a; ║ dušeť jest vietr a kněz obluda [praví nemoudří]…, dobří a šlechetní kněžie, kteříž pilni jsú spasení lidského, nejsúť obluda ŠtítMuz 87a, 87b podvod

3. (čeho [lákavého]) šalba, obluzující jev (poskytující pochybný požitek za neúměrnou cenu), marnost: protož ostanúce všaké Obludy, držte sě cnosti LegKat 2114; v ženské tváři sě obracováchu [ďáblové]…, a což koli diábli oblvdu činiechu, též ti bratřie na mysli mějiechu OtcB 61b quasi ludentes; neb jsi [světe] pravá obluda LyrVil 97; obludu oklamáni jsmy BiblOl Neh 1,7 (marností ~Lit a ost.) vanitate; obluda bohatstvie BiblOl Mt 13,22 (var. v. nejistý 2) fallacia divitiarum; ty [Bože] svrchovaná pravda, já obluda marná Traktát Strahov DG V 3,164a universa vanitas; nebo tyto věci…, v nichž se těšíš, v chvále, v sboží, v rozkoši, v mladosti, v kráse, všeť jest obluda, všeckoť skuoro mine ŠtítBarlK 188a impostura; illusorium obluda SlovVeleš 99b; quod iste nequam mundus non est nisi obluda a faleš RokMakMuz 354b; ║ přestanú modly vašě a zetřěny budú obludoue vaši BiblOl Ez 6,6 (bludové ~Lit, chrámové modlářští ~Pad, ~Praž) delubra falešní bohové (srov. obludný 2)

4. [v mysli, ve snu] mámení, obluzující představa, zvl. hříšná: ješto ve sně (mſſie rkp) sě jim [mnichům] přiházie neb skrzě obludu v ženské tváři OtcB 31a per phantasias mulierum apparentium; aby… obludu svého myšlenie zapudili [mniši] OtcB 31b simulacra; v této noci rač mě ostřieci…ote všěch oblud ModlMil 108b; nocnie obluda HříchM 249; také vymietá [svěcená voda] obludy KorMan 123a; rač [Bože] mě v mrákotě této noci zachovati ode…snu těžkého, obludu a přístrachy náhlého ŽídSpráv 211

5. přelud, vidina, nadpřirozené zjevení, přízrak: vidúce jeho [Ježíše] chodiece po moři, smútili jsú sě řkúce, že oblud jest EvOl 314a (Mt 14,26: obluda ~Beneš, BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, přělud ~Drážd) phantasma; obludat jest [umrlec] PasMuzA 296 phantasma; to viděnie Němec opat za obludu přijem PasMuzA 317 delusionem; neb mnieše [mnich mládence]; obl̇uda OtcB 98a phantasiam; oraculum modlitba…, illusimen obluda KlarGlosA 2364 (De ecclesia); neroďte se již domnívati…, bychť byl [Ježíš] blud aneb obluda jaká DivKlem 177b (567); aby nemněno bylo, by byla [dívka z mrtvých vzkříšená] obludda MatHom 137; vše mi sě stien a obluda zdá bez tej [Adličky] TkadlA 26a; ktož ten kámen nosí, nebojí sě ižádných oblud ni ve dne, ni v noci Lapid 163b; [Ježíš k apoštolům:] neroďte sě báti mne jako obludy ani jako mrtvého HusPostH 68b; zlí…měli to [holubici při křtu Ježíšově] za obludu RokJanB 19a; ║ dřieve času ze mne obluda bude TkadlA 12b duch

6. expr. v oslovení, apozici n. přísudku obluda, nestvůra, netvor: tiesaři, zlý oblude LegKat 1345; nebylť jest to buoh Apolo, ale obluda pekelná TrojA 144a; buď všady voláno…na tě, zlé Neštěstie, na tě, na zlého, obludo, dnes i vždy TkadlB 1a; jáť sem člověk, stvořenie božie, a ty jsi [Neštěstí] kakás obluda TkadlA 40b