1. (koho čím [řečí, domněnkou ap.]) oklamat, uvést v omyl, zmýlit: mudrcuov [pohanských] chytrosti všeliké…v svém rozumě smyslně jmajíc…, rozčuch, ež sem obluzena LegKat 1700; tato smutná žena podlé těch slov obluzena HradMagd 35a; opět sem na mém úmysle obluzen, ež neslúži najmocnějšiemu PasMuzA 359 (omýlen ~Kal); ty si nesličným činem obl̇uzen OtcB 122a fraudaris; neb tvé svědomie vie, že jest jinak, ani muožeš obludyty MatHom 169 fallere; když jest je [tři mudrce] to jich mněnie obludylo ŠtítSvátA 40a cum…fefellisset

2. koho, kým oklamat, zaskočit uvedením do neočekávané nežádoucí situace, obelstít někoho; v čem [v slibu, v očekávání] zklamat: boha jsem hledal…a nejsem obluzen ŽaltWittb 76,3 (BiblLit, přělščen ŽaltKlem, BiblOl, přělúzen ŽaltKap, oklamán BiblPad, ~Praž, odlúčen ŽaltPod) non sum deceptus; přisáhl jest hospodin Davidovi pravdu a neobludy jím ŽaltKlem 131,11 (~Kap, BiblLit, neobludi jeho ~Ol, neoklamá jeho ~Pad, nezklamáť jeho ~Praž, neudarmí jeho ŽaltPod, nebude zlišen ~GlosMuz, ~Wittb) non frustrabitur; kterúž stranu peniez súdí, druhá sě naprázdno trudí, nejeden sě tiem obludy AlxV 255; povolalo sem [město Jeruzalém] přátel mých, a oni sú mě obludyli BiblDrážď Lam 1,19 (Pror, BiblOl, sú mě přelstili ~Lit, zklamali sú mě ~Pad, mě oklamali ~Praž) deceperunt přelstili; víno obludy jě BiblDrážď Os 9,2 (~Ol, selže jim ~Lit, ~Pad, ~Praž) mentietur eis (fig.); proč si mě tak obludila a pustila mého nepřietele, aby utekl BiblCard 1 Rg 19,17 (~Ol, ~Lit, oklamala ~Pad, ~Praž) illusisti mihi; mnieše [liška] oklamajíc čbána, naliť sě obludy sama HradLiš 131a; v tom [v naději na vykoupení] jsme obluzeny ŠtítVyš 108a frustrati sumus; to prodlévanie [s pokáním] mě j obludylo, i jsem obluzen ŠtítKlem 151a; circumvenerat obludyl MamBřevn 148a (1 Th 4,6 ne quis…circumveniat…fratrem suum: aby také nižádný vás…oklamal… bratra svého EvOl, BiblLit, ~Pad, ani oklamával ~Praž, nenadstúpal neb obtekl ~Drážď, ~Ol); ║ král pohanský by tiem [útokem Řeků] vzrúzen, uzřěv to, že jest obluzen, otstúpi ho všě naděje AlxV 1429 že je zaskočen; illudere obludyty MamBřevn 148b (Gn 27,12 timeo, ne putet me sibi voluisse illudere: bych já chtěl jej oklamati EvOl, bych já jím chtěl pošpíleti BiblCard, ~Ol, že bych sě jemu chtěl posmievati ~Pad, ~Praž) ztropit si žert; illudetur obluzen bude MamBřevn 148a (L 18,32 tradetur enim gentibus et illudetur: prorazen bude lidem na posmievanie EvSeit, bude…posmíván ~Ol, BiblLit, ~Pad, ~Praž, bude…ušpílen EvBeneš, bude…pošpílen ~Praž, bude tryzňován ~Zimn, BiblDrážď, ~Ol) bude vydán na posměch

3. [o zlu v lákavé podobě] koho obloudit, ošálit, za pochybný požitek marnivě připravit o daleko větší hodnotu (zvl. v relig. smyslu), svést: gdyšto byl [Adam] jablkem obluzen LegSilv 106; neb duch vilství obluudyl jě jest BiblDrážď Os 4,12 (~Ol, oklamal jest ~Lit, ~Pad, pod. ~Praž) decepit; jichžto jsi duše obludyl [ďáble] LegJiřB 574; tak li vy na vašem smysle ženská moc již obludyla LegKat 2148; mnohé jsem obluzené sama byvši obluzena obludyla PasMuzA 543; hrdost tvá, ta tě jest obludyla a pýcha srdce tvého Pror Jr 49,16 (BiblOl, jest oklamala ~Lit, jest zklamala ~Pad, pod. ~Praž) decepit; nedaj sě obludyty libostem tohoto marného světa a lestného ŠtítBarlB 77; ktož tak zlým zbožím obluzen FlašRadaA 806

4. co [mysl] obloudit, omámit, poblouznit: byl tak ohlúpen (ali.: obluzen) smysl jeho DalJš 96,13 (ohlúpen ~V, ~C, ~F, oblúpen ~L) waz betrogin; sny mysl člověčie často obluzena bývá JeronM 43b (~O, ~P, ~U) deluditur; Alexander… biskupa [židovského] pocti. I divichu sě kniežata vojska a mniechu, by králova mysl byla obluzena ComestC 254a ludificatam; ║ od mokrostí těch…nakazí se mozk…, protož i duše bývá obluzena, tak že myslí hrozné věci LékRhaz 30 pomatena