1. [o člověku] falešný, proradný, podvodný: lidé synu božiemu křivdu učinili…, obludnemu slibníku povolijíce ModlLeg 64b; ║ protož slyšte slovo božie, mužie obludny, ješto panujete nad lidem nad mým Pror Is 28,14 (var. v. obludník 2) viri illusores bezbožní; Mikuláš, obludny a ošemetný biskup jich [kněží táborských] PříbrTáb 60a nepravý

2. [o něčem lákavém] obluzující, šalebný, klamající (svou pomíjivou hodnotou): ach, světe, kak si obludny AlxV 1937; vizte světa obludneho, nenieť na něm nic jistého Vít 31b; když tě [živote] člověk v uobludney jistotě najlépe drží, tehdy oka mženie uteka zmišeš PasMuzA 42 (pod. ~Tisk, ~Kal); zlato obludne OtcB 189b; aby mne...obludnu sladkostí nezapojil MatHom 388 falsa dulcedine; marnéť jest veselé a obludne v utěšených věcech tohoto světa radovati sě a v světském ščestí ŠtítSvátA 38a (bludné ~B); v tej naději obludne zapomene své smrti ukrutné FlašRadaB 2103; zavrhúce tento obludný svět s jeho poklady GestaB 14a (bludný ~M); abychme mohli…z nevěrného světa a obludneho vyjíti PříbrZamM 79a; ║ zlámají sě obludne modly a obrazové vaši BiblOl Ez 6,4 (podobizny ~Pad, ~Praž) simulacra falešné ♦ obludný obraz bibl. modla, falešný bůh, bůžek: jakež jest nalezla ruka má královstvie modly, takež i obludne obrazy jich BiblDrážď Is 10,10 (Pror, BiblLit, podobizny ~Pad, ~Praž) simulacra; obludny obrazové jich BiblDrážď Is 46,1 (Pror, BiblOl, ~Lit, podobizny ~Pad, ~Praž) simulacra; zavrže člověk modly střiebra svého a obludnee obrazy zlata svého Pror Is 2,20 (BiblLit, podobizny ~Pad, ~Praž, podoby MamUKD) simulacra

3. [o zjevení, vidině ap.] jen zdánlivý, přeludný (kniž.), neskutečný, fiktivní: mniece, by někaký obludny duch byl [Ježíš] KristA 55a; mněl [Herodes], by ti mudrci byli zklamáni skrzě ukázanie hvězdy obludne LyraMat 22a phantasticae; kacieři, ješto byli řekli, že by obludne tělo vzal [Kristus], by netrpěl bolestí v pravdě ŠtítMuz 86b; ne obludny divové bývali, ale bohem zpósobeni ŠtítBrigC 5a; ne obludnym viděním, ale…zjevením nebeským Frant 86a phantastica visione; blúdili sú [apoštolové] mnějíce co obludneho, neb mněli sú, by ducha viděli HusPostH 68b (srov. L 24,37); počal se domnievati, by byl nějaký duch obludny viděl, an jeho oblúdil aneb oblúditi chtěl PasKal D18b (bludný ~MuzA a ost.); ║ to, což bez vobludne tváři ženské sě komu [z mnichů] přihodí, pravieše [opat], že z toho hřiechu nenie OtcB 31b absque mulierum phantasiis bez hříšné představy ženy; Samuel [tj. duch vyvolaný věštkyní ze záhrobí] mezi čáry obludnými řekl k Saulovi MatHom 85 vykouzlenými(?)