1. koho (čím/kým) obdarovat, obdařit (kniž.) někoho (něčím), dát někomu (něco jako) dar; čím [hmotným] darovat, dát darem někomu něco: obda--- (pův. obdarsi ?)…tvář<i>LegVeron C25; jimižto [dětmi] mě obdarzil buoh BiblCard Gn 33,5 (~Ol, kteréž mi dal ~Pad, ~Praž) quos donavit mihi; všeho, jímž mě obdarziſs BiblCard Gn 28,22 (~Ol, všěch věcí, kteréž mi dáš ~Pad, ~Praž) quae dederis mihi; skrzě svého syna obdarzil̇ [Bůh] vlastní svú řěčí své křěsťany a své sluhy OtcB 205a quod…ditaverit; pro tvých sedm radostí, jimiž s ty [Maria] obdarována a synem svým obdaṙena BawArn 5500 die dir din kint hat gegeben; jehož [svého bratra] král Telamachus velikými dary, klénoty, koňmi i jinú výpravú i čeledí obdarzi TrojK 170b honoravit; kohož buoh obdarzi dobrú…ženú TkadlA 16a begabet; požehnánie…, kterýmž mě obdaṙil bóh BiblPad Gn 33,11 (var. v. naděliti 1) donavit mihi; štědrého sme tě zvěděli,…obdarzyz ny KancJist 101; zavítaj, duše svatý, z dary k nám sedmi tvými, obdarz jimi srdce naše PísRoud 348 (v obraze); všemi svátostmi svými a odpustky hojně obdarzij [papež církev] RokPostB 354; kteréžto [lékaře] Mellibeus hojně obdaṙil jest AlbnCtnostA 65a; že VMt ráčila nás tiem [prámem] obdařiti ArchČ 21,317 (1457–72)

2. koho [zasloužilého] (čím) obdarovat za zásluhu, odměnit někoho, odvděčit se někomu: všickni, kteří v korábě biechu, marinářóm pověděchu a řkúc: Bude li štěstie naše tam dojdúc i také vaše, chcem vás všech obdariti BawArn 2331; ty, ješto byli dobře dělali a zisk utěželi, obdrazil (m. obdarzil) [pán] MatHom 364 remunerat; protož, ktož by koli zabil muže toho, král obdarzil by toho zbožím velikým BiblPraž 1 Rg 17,25 (obohatí jeho…velikým bohatstvím ~Card, ~Ol, ~Pad) ditabit…divitiis magnis; ej, já vida tvú službu, týmž darem tebe obdarzym právě a spravedlivě AlchAnt 3b; ║ ach, ciesaři, toť mě pro tě zlým obdari [Arnošt] BawArn 1395 zlým se mi odměnil, zlým mi odplatil

3. relig. [o Bohu] koho čím [milostí, svátostí n. žádoucí vlastností] obdařit někoho něčím, udělit někomu něco; čím [vlastností, schopností] dát někomu dar něčeho: děkujemy tobě…, ež si ráčil ny…svým tělem obdariti ModlKunhA 24; jsúc novým zrakem obdarzena, i pochválí pána Jezu Krista OtcB 3b (odarziena ~A) visum recepit; ochotenstvím jsa obdaṙen vešken zástup BiblLit 2 Par 30,25 (var. v. naplniti 3) perfusa; by kterak koli hříšného člověka takú milostí Kristus obdarzil Frant 38b si…fuisset…prosecutus; bohem byl obdaṙen [Antiochus] dary velikými, že bieše ten král líce krásného…, smysla múdrého ApolBaw 207a; mysl…ctnostmi obdarzena i věčnú odplatú JakBetl 46b; qui benedixit potvrdil, utvrdil, upevnil, požehnal, obdarzil VýklKruml 301b (E 1,3: bóh…, jenž nás požehnal ve všelikém požehnání duchovniem BiblOl a ost.; elipsa); daruov a viery křesťanské, jimiž jest tato země od pána boha obdařena ArchČ 6,424 (1431); velmi jest jej [člověka Bůh] obdaroval ušlechtilým přirozením a ctnostmi svatými obdarzil RokPostA 223a; našeho krále múdrostí a opatrností předivnú, jíž jest obdarzen od boha hojně KorPosA 98b; ║ ten chléb jez buďto každý den, neb ob den…, neb jednú u měsieci, neb jakož bóh obdaṙi HusDcerkaH 221a jak Bůh dá; takú milost řečí svatého Sebestiána buoh bieše obdarzyl, že netolik ta dva svatá ku pokornému utrpení připravil PasKal B15a (bieše dal ~MuzA, ~KlemA, ~Tisk) způsobil; jakož písma svědčí o služebnících, takež i o služebnosti, kterúž sú obdařeni služebníci AktaBratr 1,38b pověřeni

4. býti obdařen čím [žádoucí vlastností, schopností ap.] být obdařen, nadán, vynikat něčím, mít dar něčeho: neb je Petr byl obdarzien divy ComestC 354a privilegiatus erat; divnú obdarzen jsa rozumností Čtver 30a dotatus; Kasandra…, jenž bieše věštbú obdarzena TrojK 98b; ty všechny ctnosti, jimiž ona [Adlička] jest obdarzena TkadlA 9b; byl také [Sokrates] obdaṙen trpělivostí, nebo ižádným protivenstvím nemohl přemožen býti BurleyMudrC 176a temperantiae…tantae fuisse; že by tito ptáci obdarzeni byli nad jiné povýšením i svatú skrovností KorMan 173a; ║ tento [Filip] jeho [Krista] vyznal synem božím pro převýšenie divóv a milosti, že je byl obdarzen nad jiné lidi RokJanB 23b měl více schopností než jiní

5. jur. [o vrchnosti] koho čím, řídč. komu co [o výsadě, majetku ap.] z úřední pravomoci obdařit, obdarovat, obmyslit někoho něčím, propůjčit někomu něco; čím [výsadou] nadat: byl [otec Pavlův] ot nich [Římanů] obdarzen římskú svobodú ComestS 402b donatus est; my Jan pravený Ptáček z Pirkenstainu…mocí naší jakožto pán toho zboží a panství polnického jemu Václavovi…dva lány dědiny…dali jsme a obdařili ArchČ 22,5 (1380); takže jest nás obdařiti ráčil [císař Zikmund]…k našie veliké svobodě ArchČ 26,165 (1437); papežové té moci požívají, kterúž sú obdaṙeni od Konstantina AktaBratr 1,221b; císař…některého muož erbem neb glénotem obdarziti TovačA 78b; za jich věrnú službu…město Jemnici…urozeným a věrným Albrechtovi, Hynkovi a Štefanovi…dali sme [král Ladislav] milostivě a obdařili a dáváme ArchČ 16,135 (1457); král Ladislav…obdařil jest věrné naše milé Ctibora z Martic a Jana z Lestkova…nápadem svým, kterýž měl k dvoru cilkovskému ListářPlz 2,70 (1460); ║ ráčil jest [král Vladislav]…nás [město Nové Hrady] obdařiti dvěma jarmarky ArchČ 21,219 (1489) propůjčil nám oprávnění konat