Neporušný, -ého zpodst. m. Nesmrtelný, Bůh (nábož.)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
neporušný, -ého m.; k porušiti
Nesmrtelný, Bůh: ale jsúť stvořenie božie, ješto svú mocí neporuſſny z ničehož stvořil ŠtítBarlB 167 (buoh neporušený ~K). – Srov. neporušený 3, neporušitedlný 2
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.