1. neporušitelný, nepodléhající rušivým zásahům, nedotknutelný: staneť tvé [Dariovo] ciesařstvie neporuſidedlne (m. -tedlne) AlexPovA 51a (neporušené ~B, ~C) absque turbatione neotřesitelné, pevné; neporuẛitedlny zákon dal si tvým věrným Budyš 6b legem infringibilem nezrušitelný; pravý jistý křesťanský pevný mír a věčný poklid, s obú stranú žadnú věcí neporušitedlný ArchČ 9,271 (1443); ║ které město bude moci býti jisto neb bezpečno, když svátost neporuſſitedlna bude porušena TrojA 203a incorrumpenda nemající být porušena; jenž skrytý jest člověk srdcě neporuẛitedlneho, pokojného a smierného duchu BiblPad 1 P 3,4 (var. v. neporušitedlnost 1) in incorruptibilitate neposkvrnitelného, čistého

2. neporušitelný, nepodléhající zkáze, nepomíjející; [o duši, bohu] nesmrtelný, věčný: a každá duše jest neporuſſitedlna ComestK 224b (nezrušlivá ~C, ~S) incorruptam esse; jenžto [jiný kněz] ne podlé zákona tělestného učiněn jest, ale podlé moci života neporuſſitedlneho BiblOl Hb 7,16 (~Pad, ~Praž, nesmrtedlného vel neporuſſitedlneho VýklKruml, neporušeného BiblLit, podlé moci živé ~Drážď) insolubilis; jsúc opět porozeni ne z sěmene porušitedlného, ale neporuſſitedlneho BiblOl 1 P 1,23 (~Pad, neporuſſitelneho ~Praž) incorruptibili; znova porodil nás…v dědičstvie neporuſſitedlne a nepoškvrněné a v neuvadlé BiblOl 1 P 1,4 (~Pad, pod. ~Praž, neporušené EvOl) incorruptibilem; a proměnili sú chválu neporuẛitedlneho boha v podobenství porušitedlného obraza člověka BiblLit R 1,23 (~Pad, ~Praž, věčného ~Drážď) incorruptibilis; a oni zajisté aby porušitedlnú korunu vzali, ale my neporuẛitedlnu BiblLit 1 C 9,25 (var. v. neporušený 3) incorruptam; by božská obmyslnost sě tolikto rozprostřela k věcem neporuſſytedlnym, ale ne k těmto dolejším, jenž sú porušení poddány LyraMat 74a; mátě lidského pokolenie jest přirozenie člověčie, kteréžto před hřiechem bylo neporuſſytedlné, netrpělivé, nesmrtedlné VýklŠal 146b incorruptibilis; neb on [Kristus] jelikožto buoh jest rovný bohu otci, od věčnosti neporuſſitelny, ale jelikožto člověk měl umřieti RokJanB 248a; ale kteráž koli [věc] jest neporuſſitedlna, ta nemuož rukama dotýkána býti ani makána, jako anděl, duše, buoh RokLukA 450b; neb tělo pochováno bývá porušitedlné a vstane neporuſſitedlne BiblPraž 1 C 15,42 (var. v. neporušenie 2) in incorruptione; ║ což by naň zemřelo po otnéj smrti, to udělá všecek jeho erb a jeho vlastnie zbožie, kteréž jest neporuſſytelne, jako zlato, stříbro Žilin 114b daz unvergen ist má trvalou hodnotu. – Srov. neporušedlný, neporušený 3, neporušný, nezrušlivý

3. [o stálosti] nezměnitelný, neměnný, trvalý: copak mníš, v jaké stálosti neporuſſitedlné slova pána našeho Jezukrista… mají býti ot jeho věrných neproměnitedlně zachována Budyš 12b; aby nynie i potom v budúciech časích neporušitedlnú obdrželi [Strážští] moci stálost CJM 4/1,338 inviolabilis; ║ poněvadž to uměnie [chirurgické] jest jedno z těch umění, kterážto nemají bytu jedno na duši, o věci uléčené a určené a neporuſſytedlne LékSalM 196 de re incorruptibili nepoškoditelné