nebožec | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

nebožec, -žcě m.; k neboh, nebohý

1. nebožák, ubožák, chudák, nešťastník, člověk politováníhodný pro svůj zlý úděl, chudobu ap.: běda mně, nebožci starému, čemu sě já viec utěši PasMuzA 326 heu me miserum; běda mně nebożczy OtcC 206a (nebohu ~A, nebohému ~E); běda mně nebożci, nebo přidal jest Pán bolest bolesti mé BiblLit Jr 45,3 (hubenému nebožčíku Pror, BiblOl, biednému ~Pad, ~Praž) misero; é, hoře mně nebozczy, nelze j mi navrátiti toho dobrého, co j minulo s časem ŠtítKlem 151a (nebožtíku Kruml 341); vidúce [kupci] nuzného, prodadie jemu kúpi…a na témž miestě ihned několiko kop ztratí nebozecz HusVýklM 224b; kteříž řkú o chudém, že dosti má, proto, aby jemu sám nedal, aneb jiný, an nebozecz jest nuzný HusPostH 125b; ║ i die vévoda: Blázníš, nebozzcze GestaB 38b insanis, miser bloude, pošetilče

2. v apozici nebožtík, mrtvý, zesnulý: proti tomu z přiezni páni jsú byli nalezli za nebozcze ciesařě ŘádZemA 46a; to, což sě jest měrú stalo od nebožce pana Oldřicha, otce našeho ArchČ 2,323 (1389); on [Rozvora] čelo [spiknutí] vedl…miesto nebozcze Jidášě PísLobk 429; a vědětiť vám [Domažlickým Žižka] dávám, žeť mě jest zpravila nebožce Kučtajnova žena ze Dvorce ŽižkaList 14; bratřie a synové nebožce Mikulášovi mlynářě ArchČ 7,639 (1440); od našeho přietele od nebožce Jiříka dobré paměti z Labúně ArchČ 37,39 (1445); o sirotka nebožce Gvanova z Nečtin ArchČ 37,977 (1455); kteréž [peníze] na mne spravedlivě přišly po nebožci otci mém Půh 4,16 (1459); paní Markéta nebožce Mátova SvědBydž 17 (1470); ves Mutěnice, základ nebožce páně Mikulášuov, strýce mého Půh 6,2 (1480); ║ jakož mi sě dědičně a spravedlivě dostalo [zboží] po smrti nebožce paní Jitky sestry mé a Dluhomilové někdy řečené ArchČ 37,675 (1422) nebožky (?). Srov. nebožek

Srov. neboh, nebožčík

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nebožec, -žcě, masc.; subst. k adj. nebohý. Ubožák, Armer: mě nebozcie Pass. 326; hoře mně nebozczy Štít. uč. 151a; blázníš, nebozcze GestaKl. 91; an (člověk chudý) nebozecz jest nuzný Hus Post. 125b; běda mně nebożczy OtcC. 206a. — Nebožtík, der Selige: Petr, nebožce Markvartóv syn z Modřic Póh. 1, 293 (1408); bratřie a synové nebožcě Mikulášovi mlynářě ArchČ. 7, 639 (1440); nedostatek sirotkóv nebožce urozeného pana Fridricha z Donína t. 8, 369 (1472); Čeňka a Barbora, sirotčí děti nebožce Jarošovy Kužele z Bílovic Póh. 2, 408 (1412); za nebozcze ciesařě Řádpz. 23; sirotek nebozcze Losa KolB. 7a (1494); sirotkuom nebozeze Martina t. 17b (1495).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nebožtík, nebožec, -žcě m. ubožák, nebožák; nebožtík, zesnulý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nebožec m. = nebožák, ubožák; nebožtík
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 8 měsíci a 24 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).