|
|
|
naplatiti, -cu, -tí pf. (ipf. naplácěti, naplacovati); k platiti 1. co [nedostatek] nahradit, vynahradit, vyvážit: také dlúzě napomíná [sv. Pavel] lid v té pří čině…, aby svú hojností svatých nedostatečnost naplatili, aby zase vrstevně svatých hojností jich nedostatci byli naplaċeny ProlBiblL 168a (ad 2 C); vaše hojnost jiných nedostatek naplat HusSvátA 465b (naplň aneb naplať ~TN; 2 C 8,14 suppleat: naplň BiblLit, ~Pad, pod. ~Ol, ~Praž); a což kolivěk se tupřimiesí nedostatku na nich [na lidech], již on [Kristus] to svým umučením nahradí a naplatí RokLukA 371b; ║ některá [žena] bude liť nízká, ale naplatit se holčuchami ŠtítOpat 7a (expr.) nastaví se; a tak kuse bez ocasa položili pokánie proti onomu písmu, jímž bóh přikazuje, aby obět bohu celu i s ocasem dávali, ale miesto toho ocasa naplatili peněz dávanie HusVýklM 335a dali náhradou; již práci pustivše [kněží], hodují a jinými chtie naplatiti, tak že biskup má jiného, aby za něho světil, kanovník, aby za něho slúžil HusSvatokup 146a dát se zastoupit za úplatu 2. uvádí větu obsahovou doplnit, dodat, připojit jako upřesňující dodatek: viděnie Izaiášovo, naplat: toť jest ProlBiblL 171b (ad Ap: ~K); neb jakožto ot kořene najposléze jmenovaného počíná [evangelista], když die: Knihy národu. Tuto slušie naplatyty: Toť sú knihy obyčeje židovského LyraMat 12a supplendum est; ale jáť pravi vám, že ktožkolivěk pustí ženu, leč z příčiny smilstva. Tuto slušie naplatyty: Hřěší a činí proti zákonu manželskému LyraMat 122b supplendum est Srov. naplniti Ad 1: za lat. supplere stč. též nahraditi, napraviti Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
naplatiti, -cu, -tíš, pftiv., nastaviti, anstückeln: bude-li ť (dívka nebo žena) nízka, ale naplatit se holčuchami ŠtítOp. 13; aby hojností nedostatečnost naplatili Lit. předml. k 2. Kor.; ale (kněží) miesto toho ocasa (t. j. pokání, které patří k odpuštění hříchů jako ocas k zvíř. tělu) naplatili peněz dávanie HusE. 1, 342; práci pustivše (kněží) hodují a jinými chtie naplatiti, takže biskup má jiného, aby za něho světil, kanovník, aby za něho slúžil… t. 421. Srovn. dial. naplatím = nastavím, spravím Jg. (z Turnovska). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
naplatiti, -cu, -tíš dok. nahradit, vyvážit (nedostatek), dát náhradu: vaše hojnost jiných nedostatek naplať; doplnit, dodat, připojit jako zpřesnění Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
naplatiti dok. = nastaviti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|