1. koho (akuz.) [pracovníka] (čím, z čeho, za co) najímat, zjednávat k nějaké činnosti za odměnu (za něco): pak ti [stavitelé chrámu] nagímachu těmi penězi lamače kamenie i řemeslníky rozličného diela BiblCard 2 Par 24,12 (~Ol, ~Lit, nagimachu z nich ~Pad, za ty penieze nagimali ~Praž) conducebant; apreciat nagyma KlarGlosA 2269 (De iudice); podobno jest králevstvie nebeské k člověku hospodářěvi, jenž vyšel ráno v prvú hodinu nagymat dělníkóv do své vinnicě BiblOl Mt 20,1 (var. v. najieti 1) conducere; nagymagicz zlatníka, aby učinil boha BiblOl Is 46,6 (~Lit, ~Pad, ~Praž, negmagycz ~Drážď, Pror) conducentes; kteřížto [zedníci] malú mzdú jsúce nagímáṅi, zdi, domy i hrady bořie Budyš 15b mercede conducti; neb odtud z Třeboně vozku najímati těžko najdu a nákladno ArchČ 6,177 (1478); ║ o to že by rozmlúval neb to [zcizení královského majetku] jednal, na to nagimal neb dával MajCarA 80 někoho najímal; pravil, že bych já kázal poledne zvoniti dříve času a najímal [zvonění] a že bych to někomu ku pomoci činil Půh 3,41 (1419) za to někoho platil ♦ najímati sobě koho najímat si, zjednávat pro sebe do námezdné služby: nagymachu sobě [Amonité] rytieřě ComestC 157b (2 Rg 10,6 conduxerunt mercede: najali sobě BiblPraž, najeli ~Card, ~Ol, ~Lit, přivedli na mzdě ~Pad) conduxerunt sibi; nebo ho [arabského strážce] sobě křesťané nagimagi, aby tam [u hrobu Panny Marie] nedal překážeti CestKabK 17a

2. co [něco užitečného n. výnosného] (z čeho, na co, pod co) najímat, přebírat k dočasnému užívání za úplatu (za něco): jižť jest zjevno v každém kraji, žeť tu pravdu nagimagi. Nejeden se v úřad vkúpil proto, aby lidi lúpil FlašRadaA 654; že zjevný hřiešník byl jest ten, kterýž mýtné jest bral neb nagimal aneb zisku tohoto světa trhem hledal HusPostH 145b; aby žádného vozu nenajímali [měšťané budyňští] na obecní groš k mým pojezdám bezprávným CJM 4/1, 312 (1414); najímá dvuor…ze čtyř kop a ze 20ti gr. ArchČ 26,298 (1432); teď nagimali [církevní hodnostáři] biskupstvie RokLukA 83b; a který by podruh neb podruhyně najímala komoru neb pivnici, aby nevařila piva, než kupovali v sudech ArchČ 14,469 (1456); ty louky, chmelnice a řeku najímali a drželi pod plat od Blažka ListářPlz 2,268 (1489); i kterak mohú ti [špatní kněží] vymluveni býti…, kteříž na zpovědi sedají, nagimagice z určených peněz? HusSvatokup 135b najímajíce si úřad zpovědníka za určitý obnos

3. co [něco užitečného n. výnosného] (komu) pronajímat, postupovat k dočasnému užívání za úplatu (někomu): sviece mrtvým najímali [kněží], krávy na úrok dávali, penězi lichvili PísHusit 129; žádnému nenajímaje [dům] ArchČ 26,302 (1447); kdož pak sami knězské dědiny drží, aneb je najímají, kněží nemajíce ArchČ 4,501 (1479); cizozemcuom neb zhúbcím zemským aby žádný zámkuov nepostupoval ani najímal k záhubě zemské ArchČ 5,427 (1485); ║ jest tu [u Kasalic] lán rolí. Ta se najímá setím neb pastvami ArchČ 17, 450 (po 1494) ta se pronajímá za setí nebo pasení

koho [o větším množství] nabrat, vzít; [do zajetí] zjímat; [ptáky] nachytat, nalapat: lovy ptačie toliko pletkami nebo skřečením abych jímal skrze svú čeleď, ale jich nenajímal jinak ListářRožmb 1,68 (1424); a městští s kostela vytekše, odrazie služebníky našě od jich nepřátel…; a by toho oni neučinili, byli by mnoho dobrých vězňóv najímali ListářRožmb 3,233 (1447); Nový hrad zapálili jsou [Pražané] a najímavše dělníkův až do gruntu zbořili sou BřezKron 466 appreciatis laboratoribus najavše. – Srov. nalapati