nalapati, -aju, -á pf.; k lapati
1. čeho [úlovku ve větším množství] (komu) nachytat, nalovit, získat lovem: přineste těch ryb, ješto jste nynie nalapali BiblDrážď J 21,10 (~Ol, jeli EvVíd, jímali ~Zimn, ~Beneš, popadli ~Ol, BiblPad, ulovili ~Lit, ~Praž) prendidistis; lev nalapal dosti lvíčatóm svým BiblOl Na 2,12 (~Praž, pod. i ost.) cepit; cepit nabral vulgariter nalapal VýklKruml 199b (Na 2,12); nalapaj much mnoho JgSlov 2,579 (Jád. rkp); ║ proti těm, kteříž nalapagicz zbožie radují se, že dosti mají Čtver 4b raptis divitiis (expr.) nashromáždivše, nahrabavše majetek
2. koho /čeho [o větším počtu zajatců] pochytat, zjímat, zajmout: mezi námi také biechu nalapali mnoho slúh pohanských PříbrZamP 315a; ceperunt zjímali, zlapali, nalapali VýklKruml 76b (2 Par 25,12: zjímáchu BiblCard, ~Ol, pod. ~Pad, ~Praž, zejmachu ~Lit)
Srov. najímati²
Ad 1: za lat. rapere stč. též uchvátiti, zlapati. – Ad 2: za lat. capere stč. též pobrati, pochopiti, zajieti