|
|
najieti, -jmu, -jme pf. (ipf. najímati); k jieti, jmu 1. koho [pracovníka] (čím, zač, z čeho, na čem, v čem) najmout, zjednat k nějaké činnosti za odměnu (za něco); jenž [hospodář] jest vyšel prvé z rána, chtě nagieti dělníky do své vinnicě EvZimn Mt 20,1 (BiblDrážď, EvBeneš, pod. BiblPraž, najímat dělníkóv ~Ol, pojieti dělníky EvKlem, sjednati dělníky ~Praž, uvésti dělníky ~Seit, pod. BiblPad, dovésti dělníky EvOl, aby vyvedl dělníky BiblLit) conducere; i vzali třidseti stříbrných, mzdu nayateho, kteréhož kúpili od synóv israhelských EvOl Mt 27,9 (mzdy nayate, ješto jsú nagieli u synuov izrahelských BiblDrážď, mzdu nayateho, jenž jest byl nagat ot synóv izrahelských ~Ol, pod. ~Pad, ~Praž, kúpeného, jehož kúpili sú ot synóv izrahelských ~Lit) pretium appretiati, quem appretiaverunt; ke mně…vendeš [Jakub k Lie], neboť sem tě nájmem naiala za mandragory mého syna BiblCard Gn 30,16 (tak i ost.) mercede conduxi te; mzdú mě naial, abych byl jemu pop BiblCard Jdc 18,4 (~Ol, mě jest na mzdě nagal ~Pad, ~Praž) me mercede conduxit; že jej jest naiala [Lia Jakuba] za mzdu ComestC 37b (srov. Gn 30,16); jenž jest naveden a nagat od Božejě PulkB 86 inductione; řemeslník chtě se viece slíbiti tomu, ktož jej nagal BiblOl Sap 14,19 (tak i ost.) qui se assumpsit; dávati pokánie vražedlníku, aby šel neb jiného nagal do Říma a do Cách za toho, jehož jest nevinně zamordoval HusPostH131a; a na mzdě nagal jest [král] z Izrahele sto tisícóv silných stem hřiven střiebra BiblPad 2 Par 25,6 (žoldem naial z mzdy VýklKruml, nájmem vyvede BiblOl, nájmem přivedl ~Lit, zjednal sobě ~Praž) mercede…conduxit; Vidlák zabil jeho [Ojíře], jsa najat od Turkovce ArchČ 37,1704 (1460); kteréhož [vozataje] jsme najeli v šesti funtech ArchČ 7,253 (1464); ║ tu jedva mořké korábníky nayal [kníže] i přěprosil, aby k tomu ostrovu připluli PasMuzA 338 prece et pretio extorsit penězi získal, uplatil; a počátek těch jedné každé ze čtyř hodin po všie hoře zvěstovač provolá…a takéž tento nayat má býti rudú PrávHorS 132a appretiandus est cum metallo má být placen ♦ najieti sobě koho (z čeho) najmout si, zjednat si (za něco): však jsem tě nayal sobě na den z peněz EvZimn Mt 20,13 (var. v.najieti sě) ex denario convenisti mecum; tehdy kupec nagmye sobě tu jiného vozataje na druhý den cesty CestMil 125b accipit 2. co [něco užitečného n. výnosného] (na čem, nač) najmout, převzít k dočasnému užívání za úplatu (za něco): kněžie neb prodavatelé pole, točíš Krista, jehož sú byli nagiely, točíš mzdú kúpili synové Israhel ComestC 333b appretiaverunt, id est pretio emerunt (v obraze); Ulixes se dvěma toliko kupeckýma lodíma, kteréžto byl nayal, přijede do Kréty TrojK 165b pretio conduxerat; tu ona…to jisté věno nagyala od něho, jako od poručníka tých sirotkóv Půh 2,254 (1412); nebo takovým lidem nezdá se, by měli lásku ukázati v tom, což tak nagmu neb sjednají na peněziech a zaplatie ChelčBoj 399b; bylo li je nayato [dobytče] na penězích, aby robotovalo BiblPraž Ex 22,15 (ač jest přivedeno bylo za mzdu diela svého ~Card a ost.) si conductum venerat pre mercede operis sui; že má dáti od světničky 10 zlatých…‚ a mohli by na ty peníze najíti duom ArchČ 15,37 (1481) ♦ najieti sobě co najmout si: a nagem sobě [Hilarion] velblúda, přes hluchú púšt přějěde OtcB 166a conducto camelo; sprostný domek sobě nagieli KristA 28a; nayali sme sobě komoru v domu hostinském CestKabK 20a; kto by na tom řemesle chtěl svým mistrem býti a…sobě sladovnu kúpiti anebo najieti ArchČ 14, 468 (1456) 3. co [něco užitečného n. výnosného] (komu več)pronajmout, postoupit k dočasnému užívání za úplatu (za něco někomu):vinnici svú nayme [hospodář] jiným oráčóm ComestC 321b (Mt 21,41: poručí EvZimn, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, ~Praž, dá EvOl, BiblOl) locabit; ale die některý [kněz]: Musím nagiti kostel, nemohu se u něho živiti. Ó blázne, kterak bude pak se a tě nájemník živiti? HusSvatokup 175b; buď [to, tj. nemovitost] v týž plat najato jinému paní Annú ListářPlz 1,412 (1446); dáti, zastaviti, najieti, prodati ArchČ 2, 290 (1451); ten bude moci sladovnu svú najieti, a ten, ktož ji najme (sub 2), bude moci slady dělati z peněz hospodáři i každému ArchČ 4,319 (1477) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
najieti, -jmu, -jmeš, pftiv., najmouti, mieten, stsl. najęti mercede conducere. — naiat conductus MVerb. (Hospodář), jenž jest vyšel… z rána, chtě nagieti dělníky conducere EvZimn. Mat. 12, 1; nás ižádný nenayal nemo nos conduxit t. 20, 7, nás nikte nenayal Krist. 80b. Nebo ť sem tě nájmem nayala mercede conduxi Ol. Gen. 30, 16; zdali s’ sě se mnú nenayal z jistého nájma? Krist. 81a; (král) na mzdě naial jest z Izrahele sto tisícóv mercede conduxit Kladr. 2. Par. 25, 6. Arnošt… je všecky nage smluviv, aby atd. Baw. 191. Pak-li by pokoy najal, tehda jest povinen z dýmu platiti dva groše jedné berně Pr. pr. 261; pak-li by duom nagial tamt. — Pronajmouti, vermieten, verpachten: dvuor ktož by najal komu a o to smlúvu učinil ČelNál. XIX, 22; najal-li by kto komu dvuor atd. t. XXV, 8. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970². 
najieti, -jmu, -jmeš (aor. najěch, najě, přech. min. najem, najemši, příč. čin. najal, najěli) dok. najmout, pronajmout; — najieti sě dát se najmout: ti jsú sě u nižádného nenajali Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
najieti (1. sg. najmu) dok. = najmouti; — pronajmouti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|