najieti | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

najieti, -jmu, -jme pf. (ipf. najímati); k jieti, jmu

1. koho [pracovníka] (čím, zač, z čeho, na čem, v čem) najmout, zjednat k nějaké činnosti za odměnu (za něco); jenž [hospodář] jest vyšel prvé z rána, chtě nagieti dělníky do své vinnicě EvZimn Mt 20,1 (BiblDrážď, EvBeneš, pod. BiblPraž, najímat dělníkóv ~Ol, pojieti dělníky EvKlem, sjednati dělníky ~Praž, uvésti dělníky ~Seit, pod. BiblPad, dovésti dělníky EvOl, aby vyvedl dělníky BiblLit) conducere; i vzali třidseti stříbrných, mzdu nayateho, kteréhož kúpili od synóv israhelských EvOl Mt 27,9 (mzdy nayate, ješto jsú nagieli u synuov izrahelských BiblDrážď, mzdu nayateho, jenž jest byl nagat ot synóv izrahelských ~Ol, pod. ~Pad, ~Praž, kúpeného, jehož kúpili sú ot synóv izrahelských ~Lit) pretium appretiati, quem appretiaverunt; ke mně…vendeš [Jakub k Lie], neboť sem tě nájmem naiala za mandragory mého syna BiblCard Gn 30,16 (tak i ost.) mercede conduxi te; mzdú mě naial, abych byl jemu pop BiblCard Jdc 18,4 (~Ol, mě jest na mzdě nagal ~Pad, ~Praž) me mercede conduxit; že jej jest naiala [Lia Jakuba] za mzdu ComestC 37b (srov. Gn 30,16); jenž jest naveden a nagat od Božejě PulkB 86 inductione; řemeslník chtě se viece slíbiti tomu, ktož jej nagal BiblOl Sap 14,19 (tak i ost.) qui se assumpsit; dávati pokánie vražedlníku, aby šel neb jiného nagal do Říma a do Cách za toho, jehož jest nevinně zamordoval HusPostH131a; a na mzdě nagal jest [král] z Izrahele sto tisícóv silných stem hřiven střiebra BiblPad 2 Par 25,6 (žoldem naial z mzdy VýklKruml, nájmem vyvede BiblOl, nájmem přivedl ~Lit, zjednal sobě ~Praž) mercede…conduxit; Vidlák zabil jeho [Ojíře], jsa najat od Turkovce ArchČ 37,1704 (1460); kteréhož [vozataje] jsme najeli v šesti funtech ArchČ 7,253 (1464); ║ tu jedva mořké korábníky nayal [kníže] i přěprosil, aby k tomu ostrovu připluli PasMuzA 338 prece et pretio extorsit penězi získal, uplatil; a počátek těch jedné každé ze čtyř hodin po všie hoře zvěstovač provolá…a takéž tento nayat má býti rudú PrávHorS 132a appretiandus est cum metallo má být placen najieti sobě koho (z čeho) najmout si, zjednat si (za něco): však jsem tě nayal sobě na den z peněz EvZimn Mt 20,13 (var. v.najieti) ex denario convenisti mecum; tehdy kupec nagmye sobě tu jiného vozataje na druhý den cesty CestMil 125b accipit

2. co [něco užitečného n. výnosného] (na čem, nač) najmout, převzít k dočasnému užívání za úplatu (za něco): kněžie neb prodavatelé pole, točíš Krista, jehož sú byli nagiely, točíš mzdú kúpili synové Israhel ComestC 333b appretiaverunt, id est pretio emerunt (v obraze); Ulixes se dvěma toliko kupeckýma lodíma, kteréžto byl nayal, přijede do Kréty TrojK 165b pretio conduxerat; tu ona…to jisté věno nagyala od něho, jako od poručníka tých sirotkóv Půh 2,254 (1412); nebo takovým lidem nezdá se, by měli lásku ukázati v tom, což tak nagmu neb sjednají na peněziech a zaplatie ChelčBoj 399b; bylo li je nayato [dobytče] na penězích, aby robotovalo BiblPraž Ex 22,15 (ač jest přivedeno bylo za mzdu diela svého ~Card a ost.) si conductum venerat pre mercede operis sui; že má dáti od světničky 10 zlatých…‚ a mohli by na ty peníze najíti duom ArchČ 15,37 (1481) ♦ najieti sobě co najmout si: a nagem sobě [Hilarion] velblúda, přes hluchú púšt přějěde OtcB 166a conducto camelo; sprostný domek sobě nagieli KristA 28a; nayali sme sobě komoru v domu hostinském CestKabK 20a; kto by na tom řemesle chtěl svým mistrem býti a…sobě sladovnu kúpiti anebo najieti ArchČ 14, 468 (1456)

3. co [něco užitečného n. výnosného] (komu več)pronajmout, postoupit k dočasnému užívání za úplatu (za něco někomu):vinnici svú nayme [hospodář] jiným oráčóm ComestC 321b (Mt 21,41: poručí EvZimn, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, ~Praž, dá EvOl, BiblOl) locabit; ale die některý [kněz]: Musím nagiti kostel, nemohu se u něho živiti. Ó blázne, kterak bude pak se a tě nájemník živiti? HusSvatokup 175b; buď [to, tj. nemovitost] v týž plat najato jinému paní Annú ListářPlz 1,412 (1446); dáti, zastaviti, najieti, prodati ArchČ 2, 290 (1451); ten bude moci sladovnu svú najieti, a ten, ktož ji najme (sub 2), bude moci slady dělati z peněz hospodáři i každému ArchČ 4,319 (1477)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


najieti, -jmu, -jmeš, pftiv., najmouti, mieten, stsl. najęti mercede conducere. — naiat conductus MVerb. (Hospodář), jenž jest vyšel… z rána, chtě nagieti dělníky conducere EvZimn. Mat. 12, 1; nás ižádný nenayal nemo nos conduxit t. 20, 7, nás nikte nenayal Krist. 80b. Nebo ť sem tě nájmem nayala mercede conduxi Ol. Gen. 30, 16; zdali s’ sě se mnú nenayal z jistého nájma? Krist. 81a; (král) na mzdě naial jest z Izrahele sto tisícóv mercede conduxit Kladr. 2. Par. 25, 6. Arnošt… je všecky nage smluviv, aby atd. Baw. 191. Pak-li by pokoy najal, tehda jest povinen z dýmu platiti dva groše jedné berně Pr. pr. 261; pak-li by duom nagial tamt. Pronajmouti, vermieten, verpachten: dvuor ktož by najal komu a o to smlúvu učinil ČelNál. XIX, 22; najal-li by kto komu dvuor atd. t. XXV, 8.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


najieti, -jmu, -jmeš (aor. najěch, najě, přech. min. najem, najemši, příč. čin. najal, najěli) dok. najmout, pronajmout; najietidát se najmout: ti jsú sě u nižádného nenajali
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


najieti (1. sg. najmu) dok. = najmouti; — pronajmouti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).