mrzutý adj.
k mrzěti
1. odporný, ohavný, šeredný, vzbuzující odpor; nevzhledný; chatrný
2. mrzký, hanebný, odsouzeníhodný
3. (o člověku) „mrzný“, postižený nakažlivým onemocněním kůže a sliznice, zvl. malomocný
K 3: jen LékFrantB. Sr. malomocný, mrzký, mrzný, šeradný
Autor: Irena Fuková, Blanka Nedvědová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024).
mrzutý, adj., šeředný, abscheulich. — myrzuty učiněni jsú abominabiles ŽWittb. 52, 2. Muž bude úkory dávati ženě, by byla mrzuta ŠtítOpat. 349; by byla nelepá a mrzuta ŠtítMus. 19a (místa stejná); mrzutey (ženě) nedověř odibili mulieri Kladr. Ekklus. 7, 28. Budú (děti)… mrzute, ješto nebudú mieti dobré postavy ŠtítMus. 124b. S těmito potvořenými, s lidmi velmi mrzutymi (t. nosaři) Baw. 110b. Od té mrzute potvory t. 110a; mrzuty had teterrimus Otc 23a; z mrzuteho bláta Kruml. 84a; vyteče ť z hrdla mnoho… hnisu mrzuteho Sal. 322b. (Ďáblové) sú jej oblekli v své šaty mrzute ChelčPost. 221b. Věc mrzuta turpis Pernšt. Dan. 13, 63. Ukažiž jemu všěcky mrzute činy jeho abominationes Ol. Ezech. 22, 3. — Jenžto jmajě ženu krásnú… i pojde k mrzutey robě Hrad. 118a, mrzutý oppos. krásný atp.; věci (stvořené)… někdy ež jsú… krásné někdy ež pěkné, někdy ež mrzuté ŠtítBud. 42; ani kterého zvieřete krásného neb mrzuteho nadarmo sem neučinil Brig. 43; (ženich) kak jest vzrostlý…, mrzuti-ly čili tvárný Kat. v. 291. — Jiných sedm (volů, krav) vycházieše z řeky mrzutých foedæ Kladr. Gen. 41, 3. — mrzute squalidæ MamD. 311a; mrzuty sordidus Lact. 153a. — Když žena má mrzuteho muže a ktož by potom s ní ležal, ten by byl mrzen, takto máš mrzného poznati ChirB. 202b, mrzutý, malomocný; srov. mrzný. — Adv. mrzutě: činil mrzutye nequiter Lit. 3 Reg. 16, 25.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mrzutý adj. ošklivý, šeredný, škaredý, mrzký; protivný, nemilý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
mrzutý adj. = ošklivý, šeredný, nečistý, odporný, protivný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.