mrzěti, -žu, -zí, též -ěju, -ie ipf.
1. co komu, koho hnusit se, ošklivit se někomu; mrzet, trápit někoho
2. co ošklivit si, hnusit si
3. koho protivit se někomu, klást odpor někomu
4. komu na koho mrzet se na někoho, projevovat nespokojenost, nelibost vůči někomu
Autor: Barbora Chybová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 8. 5. 2024).
mrzěti, -žu, -zíš, impftiv., verdriessen, missfallen, ekeln; stsl. mrzêti abominari, z merz-. — (Lakomec) nad jiné hřiešníky mrzy bohu ChelčPost. 237b, kto mrzí komu; (kostečníci) mrrzie všěm lidem i bohu Hrad. 115b; skrze to bohu i všem svatým mrzymy odibiles sumus Otc.196a; (oni) budú mrzeti sami sobě displicebunt Kladr. Ezech. 6, 4; někdy jednomu bude mrziety druhý Kruml. 241b; aby (ty) sě velmi ponížila a mrzala sama sobě t. 312b; duši méj mrzy život mój Alb. 37b; budú vám mrzieti nepravosti vašě displicebunt Ol. Ezech. 36, 31; mrzie hřiešným ti, ktož atd. abominantur impii eos, qui atd. Ol. Prov. 29, 27; — ji (duši) mrzi všeliké utěšenie Kruml. 228a, čso, kto mrzí koho; všichni skutkové Kristovi měli by židy mrzieti Kruml. 55b; ač zlý skutek mrzy mě v bližniem, ale on mě proto mrzety nemá Štít. uč. 142b; mrzala jej jeho slepota Štít. ř. 119b; všecko mě mrzalo Modl. 109b; mrziſs mne jako diábel ChelčPost. 194b; ústa dvojieho jazyka mrьzeji mě Hlah. Prov. 8, 13; mrьzalo mě jest lože Hlah. Esth. 14, 15. — Tú pokorú svatý František mrzieſſe sě sám sobě Kruml. 312b, mrzěti sě komu čím. — Vilescit mrzy Anon. 7b; mrzieſſe ho MamA. 17a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
mrzěti, -žu, -zíš ned. (komu) hnusit se, ošklivit se, být protivný: (kostečníci) mrzie všěm i bohu; (co, kdo koho) mrzet, být nemilý: mrzala jej jeho slepota
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
mrzěti nedok. (někoho) = hnusiti se, protivnu býti, oškliviti se, ošklivost působiti (někomu)
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.