movitstvie, -ie n.
k movitý
majetek (zvl. získaný dědictvím)
Za lat. patrimonium. Dolož. též jako movicstvie, pro nejednoznačnost spřežky -cz- přepisováno též jako movičstvie. Sr. dědičstvie, otcovstvie, sbožie, statek
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 13. 5. 2024).
movitstvie, movictvie, -ie, neutr., zboží, statek, Gut; srov. movitý = zámožný. Psaní -čstvie vyvinulo se zvratnou analogií. — movicſztvie Patrimonium Prešp. 2158 v kap. De iudicio; mowiſtwye (sic) totiž svój statek Patrimonium HymnA. 99b; mowcztwy (sic), sbožie, Patrimonium HymnB. 54a; — movičstvie Patrimonium Menčík, Rozmanitosti (ze SlovTřeb.), m. movictvie.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².