|
|
|
modla¹, -y f. dolož. též modl, -a/-u m. k modliti, modliti sě 1. zvl. v pl. pohanský bůh 2. zvl. v pl. čí (Apollónova ap.), jaká (pohanská ap.) modla, zpodobnění pohanského boha 3. modla, předmět úcty, zvl. falešné 4. místo vyhrazené uctívání (zvl. pohanského) boha n. modlitbě, modlitebna, chrám ap. Sr. obraz 2, podobizna 2, modlba 3 Autor: Michal Hořejší Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025). 
modla², -y f. k střhn. model jur. model, vzor, předobraz Jen Všeh Autor: Michal Hořejší Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
1. modla, -y, fem. Plur. gen. modl (1slab.), a z toho mod; novotv. model. — Götze, Götzenbild: král Macedo… tamo chtě dojěti, kdež pohanská modla bieše AlxV. 2169; úfal bych v to, ž’ by (pohané) byli svých modl odstúpiece AlxB. 6, 22; jižto sě pochvaliujiú w modlách in simulacris ŽKlem. 96, 7; modly vlastí dielo rukú liudských simulacra gentium ŽWittb. 113, 4 (12), modli ŽGloss. tamt. a ŽKlem. tamt.; modlaam jeho simulacris Pror. Isa. 10, 11; by vy… modlam sě neklaněli Kat. v. 2097; v oboření modl vašich idolorum Ol. Lev. 26, 30; mnoho modl Mill. 102b; diáblových modl Pass. 335, diáblových mod PassKlem. 190b, obraz mod t. 112b; mnohých model Kruml. 43a, od model EvOl. 162b; modli idola Prešp. 2201; modla idolum BohFl. 665; modli zavrhl statuas MamA. 3a. — Místo k modlení (na horách): zrušeny budú modli svrchované demolientur excelsa MamA. 20b, zrušeny modli chrámové excelsa t. 22a, horných modl nezatratil excelsa MamA. 22a. — modlitebnice, chrám, Tempel: modla fanum Greg.; poděmy v-modlu venite, adoremus ŽWittb. 94b, 6 (překlad volný); w modle pohanské in templo OtcA. 84a; vjidechu do modli boha svého in fanum Lit. Súdc. 9, 46, do modly Ol. tamt.; vešli sú do modly boha svého in fanum Ol. Súdc. 9, 27; milují… prvnie stolicě v-modlach in synagogis EvVíd. Mat. 23, 6; v-modlach vašich in synagogis EvSeitst. Mat. 23, 34, bez modl absque synagogis t. Jan. 16, 2; dvéře u jeho modl biechu zavřené aditus monasterii OtcA. 84a. — modlu sličnú Kat. v. 1103, omylem, v. modlba. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
2. modla, -y, fem., vzor, způsob, míra; ze stněm. model masc. a neutr., = Vorbild, Form, Mass, a to z lat. modulus, přikloněním k tvaru modla 1. — Právo stanné, kterýmž se všecko jiné práva vedenie jako modlú zpravuje Všehjir. 140; (právo stanné) jest všeho práva zemského modla a miera t. 199; jedna a rovná modla jest slušného a užitečného, kteráž obé vyměřuje t. 389. Míry, úhelnice, modly, kružidla, saustruhové atd. Jg. (Rozmlúvanie Filaleta s Pravdou z r. 1507). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
modla f. modla; místo k modlení, modlitebna Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
modla f. = 1. modlitebna; 2. vzor, způsob, míra, forma Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|