milostivost, -i f.
k milostivý
1. náklonnost, láska
2. milostivost, dobrotivost, laskavost, vlídnost
3. milostivost, přízeň, příznivá náklonnost vůči někomu níže postavenému
4. milost, milosrdenství, soucit, shovívavost
5. milost, smilování, slitování
6. relig. vroucí vztah věřícího k Bohu, zbožnost, nábožnost
7. dobrý skutek
Sr. dobrota, milost, nemilostivost
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 14. 6. 2025).
milostivost, -i, fem., Huld, Milde, pietas. — Dar druhý ducha svatého pietas slove, to jest miloſtiwoſt ŠtítMus. 120b· Pro miloſtiuoſt pro pietate HomOp. 153a. Božská miloſtiwoſt Kruml. 19b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
milostivenstvie, -ie n., milostivost, -i f. milostivost, laskavost, mírnost, dobrotivost, milosrdnost
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
milostivost f. = milosrdnost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.