|
|
|
nemilostivost, -i f.; k nemilostivý 1. nedostatek lásky, bezcitnost; [vůči někomu] nepřízeň: obcovati podlé nemiloſtiwoſti tohoto světa ChelčBoj 399a; každý člověk…žádá, aby milosrdenstvie k němu bylo zachováváno a nemilosrdenstvie nebo nemiloſtiwoſt aby nad ním nebylo okazováno KorTrak x1a; nemiloſtiwoſt, ta jest nynie v Praze tak veliká, že všecka láska uhasla jest ŽídSpráv 42; milosti od nich nemají, ale hruozu a nemilost a nemiloſtiwoſt AktaBratr 1,348b; v hněv náš a v pokutu nemilostivosti naší upadl JgSlov 2,674 (Solf.); ║ pro nemiloſtiwoſt chrámóm božím, ku pánu bohu i k lidem [nemají králové potomstvo] ŽídSpráv 74 protože chovají v nemilosti chrámy 2. špatný skutek, zvl. nemilosrdný: nad třmi nemiloſtiwoſtmy a nad čtyřmi neobrátím jeho ProlBiblL 159a (nemilostmi ~K); na témž miestě, na kterémž proti Oniášovi nemiloſtiwoſt bieše učinil, svatokrádec života aby zbaven byl BiblPad 2 Mach 4,38 (var. v. nemilost3) impietatem commiserat; to ty víš, mistře, že se zjeví a přijde hněv boží na všelikou nemiloſtiwoſt AktaBratr 1,330b 3. relig. bezbožnost, nepravost, zvl. hříšný skutek (za lat. impietas): podlé množstvie nemiloſtiwoſti jich vyžeň je BiblLit Ps 5,11 (KancJist 102, var. v. nemilost4) impietatum; črnost nemyloſtywoſty VýklHebrL 194b impietatis; jedl li by kto po dvú dní z nie [z oběti], prokletý bude a nemiloſtiwoſti vinen BiblPad Lv 19,7 (bezmilostím ~Card) impietatis reus; ale daremních věcí a marnomluvení sě varuj, nebo velmi prospievají k nemiloſtiwoſti BiblPad 2 T 2,16 (~Praž, proti vieřě aut k nemiloſtiwoſti VýklKruml, k nemilosti BiblOl, ~Lit) ad impietatem; odeprouce se vší nemiloſtiwoſti, střiezlivě, spravedlivě a milostivě buďme živi na tomto světě RokPostA 238b (Tt 2,12 impietatem: BiblPraž, nemilosti ~Ol, zlosti ~Lit, ~Pad, nešlechetnost EvOl); v posledních dnech přijdú posměvači vedlé žádostí svých chodiece v nemiloſtiwoſti BiblPraž Jud 18 (ne v dobrotě ~Drážď, ~Ol, ~Pad) ambulantes in impietatibus Srov. nemilost Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nemilostivost, -i, fem. — Nedostatek lásky, Lieblosigkeit: (bůh králům nedává mužských potomků) pro nemilostivost chrámóm božiem, ku pánu bohu i k lidem Žíd. 74, nemilostivost čemu a k čemu. — Nepravost, bezbožnost, Greuel: (člověk) prokletý bude a nemiloſtiwoſti vinen impictatis Kladr. Levit. 19, 7. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nemilostivost, -i f. nedostatek lásky, nepřízeň, bezcitnost; nemilosrdný, špatný skutek; bezbožnost, nepravost, hříšnost Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nemilostivost f. = nedostatek lásky; nepravost, bezbožnost Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|