milosrdenstvie, -ie n.
k milosrdný
1. milosrdenství, soucit, shovívavost
2. k komu, nad kým, s kým ap. smilování nad někým, slitování s někým
3. božie milosrdenstvie relig. milost, láska boží, obdarovávající boží přízeň
z božieho milosrdenstvie v titulu (o světském n. duchovním hodnostáři) z boží milosti
4. milosrdný skutek
Sr. milosrdie, milosrdnost, milost, nemilosrdenstvie, smilovánie
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 18. 5. 2024).
milosrdenstvie, -ie, neutr., milosrdenství, Barmherzigkeit. — Já w miloſrdenſtwiu tvém úfal sem in misericordia tua ŽKlem. 12, 6; podle velikého myloſrdenſtwie tvého secundum magnam misericordiam t. 50, 3, myloſirdenſtwie tvého ŽWittb. tamt. — myloſrdenſtvye misericordia Prešp. 1320, myloſrdenſtwye clementia Anon. 2a. — Podlé tvého myleho ſerdenſtwye (sic) Lvov. 27a, neumělé.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².