|
|
|
léní adj. léný adj. 1. (o živém tvoru) líný, lenivý, málo činorodý (pracovitý), lenošivý; též zpodst. 2. v čem (žádoucím) líný, lenivě ochablý, málo horlivý, liknavý 3. k čemu, čemu líný, lenivý na co, nemající vůli (snahu, zaujetí) k něčemu; „býti léň“ k čemu (činnosti) nechtít něco dělat 4. „býti léň“ s inf. být líný, neos. být někomu za těžko; „nebuď léň“ neleň 5. (zvl. o ději) pomalý, zdlouhavý, málo rychlý (čilý) Sr. neléní, lenivý, lenostivý, leňovati sě, nedělný¹ Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024). 
léní, adj., lenivý, líný, träge; kompt. lénějí, lénější, jako z léný stsl. lênъ, v. t. — Leny ť jest, ktož je netbavý ŠtítMus. 59b; chce a nechce leeni ŠtítBud. 160; ač chcem kaks jako odpolu a jako leení, tehdyž i nechcem tamt.; ne leni, ale snažní dosáhnú královstvie nebeského t. 216. Leny, na prázdnost sě dada, dá minúti bez užitka drahému času ŠtítMus. 61a; lénij v psotě vyje Vít. 73b var.; leenij v svój čas orati nechce Štít. ř. 96a; ktož móž býti tak leny, by atd. Alb. 98c. Jdi k mravenci, ó lení! o piger Kladr. Prov. 6, 6. To je lenieho hodná pokuta ŠtítMus. 59b; šel sem přes rolí leenijeho Štít. ř. 96a; lenyeho poníží strach pigrum Ol. Prov. 18, 8. Bude řéci leniemu mysl jeho ŠtítMus. 114a; leniemu dějí: Chytrý jest! Kruml. 113b. Tělesné potřeby lení nemievají, ale jsú v chudobě ŠtítMus. 60a. Volá ť písmo na ty lenie t. 59b. Ktož sě poznají, ež jsú leenij k almužně Štít. ř. 76a. Moc vzbudí leenije t. 62b. Rač dáti lenym čilost Modl 2a; lením řečeno jest HusPost. 31b. lenich rukú… pozdvihněte remissas manus Pr. Žid. 12, 12. — Ktož jest byl leny v dobrých skutciech Modl. 71b, jsem léň, léní atp.; aby (ty) nebyl len přijíti Koř. Skutk. 9, 38; mysliž, byla-li jsi… lenie v modlitbě Kruml. 221b; (sluha) len bude k dobrému ŠtítVyš. 34a; ať k napomínání jazyk nenie leṅ HusPost. 148b; ot rozkoši tělesné dušě bude lenye k dobrým skutkóm Alb. 43b, duše bude lenie k dobrým skutkóm Kruml. 171a; (Apollon) neby len k tomu Baw. 424; žena lenie bude LékA. 156a; potvora… na chodu lijenije bieše jako hlemýžď Alxp. 95; my k hospodárské láscě léní jsme HusPost. 66b; ti sú leny, zmeškalivi Kruml. 485b; velblúdi, ač vysoci, avšakž jsú jich leny skoci AlxŠ. 1, 7. Nebuď len k tomu (mluvení) NRadaB. 518; nebuď len do třetie doby dne zde býti Hrad. 19a; nebuď len hledati toho Tkadl. 23b; nebuď leen non te pigeat Ol. Sir. 7, 39; nebuď neužitečný a lenij Hug. 271. — Uč sě na božiem děkování nebyti pozdni a leny Alb. 69a, býti léni (vazba dat. s inf.); non esse violentem, non multum edacem, non pigram, glossováno: (jěptišcě nebyti) opilu, obzernu, leny GlossA. 54b (masc. vzato i pro fem.). — Jej (Daria) svieži vniž vól leny AlxV. 1008; leny služebník Otc. 325a; onen léní sluha HusPost. 66b; sluho zlý a leni piger Pernšt. Mat. 25, 26; velmi sem leny milovník… byl a snad nemilovník Kruml. 456; leni puls a tenký LékA. 33a; svú leny mysl Otc. 397a; — Který jest z vás naylenyeyſſi Gesta Bř. 5a; druhá dva (bratry) byla lenyeyſſie Mat. 56. — Adv. léně, kompt. lénějie, jako z léný. Mnozí, ješto často padáchu a leenye jdiechu Štít. ř. 191a. (Lidé) tiem lenyegye žádají nebeských věcí ŠtítVyš. 65a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
léní, léný (jm. tvar lén, léň, kompar. lénějí, lénější) adj. líný, lenivý; zdlouhavý; léň mi (mě) mluviti nechce se mi mluvit; nelén býti nebýt zatěžko Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
léní (jm. tvar léň) adj. = lenivý, zdlouhavý Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|