|
|
|
lopota, -y f. dolož. též lepota², -y f. k lopot 1. lopota, námaha, dřina 2. starost, strast, soužení Sr. lopot, muka, núzě, prácě, snuźenie, strast, trýzn, utrpenie Autor: Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 6. 2024). 
lopot, -a, masc., podle vymyšlených zpráv Hájkových prý předáci v Čechách starožitných; tvar lopota, -y v tomto významu nedoložen. Matz. cs. 243 spojuje se ř. λογοϑέτης. — Roku toho (873) lopotowe, jenž byli najvyšší starší a jako hajtmanové v krajích, kteříž netoliko lid obecný aneb zemany, ale i vládyky zpravovali, ti sjevše se v radu vešli a… Miloslavu… dali za manželku Hostivítovi Háj. 55a. Lopotowé co jsú byli tamt. Sjeli jsau se vládyky a lopotowé na dvuor knížete svého, jemu radu dávajíce…, aby sobě ženu vyvolil a dědice zplodil t. 22b (k r. 751). Nezamysl s volí lopotuow rozkázal to na dckách dubových napsati t. 23b (k r. 752). Lopotowé a vládykové jemu (Nezamyslovi) radili…, aby sobě ženu pojal t. 27b (k r. 769). Věziž vuoli svých lopotuow i všeho lidu tamt. Starší a lopotowé i jiní vládykové… po Vojena poslali a jej za knížete volili t. 36a (k r. 804). Lopotowe, to jest starší zprávce…, dali jsú knížeti za ženu Baňku tamt. Jeden z lopotuow tamt. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lopota, -y, fem., starost, soužení, trampota, Kummer, Mühsal, Plackerei; novotv. z lopot, v. t. O některých dokladech není jisto, patří-li k lopot či k lopota. — Svět… nám tolik práce vzbúzie a lopoty ŠtítBud. 180. Ktož dolóv jde od pokoje duchovnieho…, ten ť bude jat…, že jej popadnú světské žádosti a lopoty svieží t. 176. (Lidé sbožie) s pečí a s lopotv ostřiehají Kruml. 277a (-v změnou z -i). Ten črv jest hryzenie a lopota t. 94b. (Lidé) božím daróm svú lopotu… nerozumějí t. 293a. — Zdali ve cti budeš bez lopoti? t. 277a. Kterakž tu srdce bude bez lopotý? ŠtítBud. 155. — lopota *brisis Vocab. 175b, za to omylem lepota: lepota též Prešp 2318 v kap. De rebus ecclesiasticis, Rozk. 3402. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lopota, masc. , v. lopot. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lopot, lepot, -i lopota f. starost, soužení, trampota Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|