lehký, adj., leicht; stsl. lьgъkъ levis. Kompt. lehčějí, lehčější. Z lehk-, lehč- bývá lechk-, lechč-. — Břiemě jeho jest naylehcžeyſſij — ChelčPost. 55a. Ot časného úsilé i lehkeho Túl. 72a. Běhač lehky levis cursor Pror. Jer. 2, 23. Czijeſta, v níž putujem, aby nám lehczeyſſy byla Štít. ř. 172a. lechke leve Prešp. 186a; lehke inane MamA. 26b. Vždy mu (člověku) je lehko činiti všecko Alb. 103b; lehcziegye tobě bude MamA. 28a. — Všecka vína těžká i všecka vína lehka z jiných zemí přivezená Pr. pr. 256. Toto čtenie… jest lehké k rozumu HusPost. 178a. Kniehy snadné a lechke k naučení Lact. 53b. — Za tiem lechczyeyſy lid příde AlxV. 1279, levis armatura Gualth. 2, 137, lid lehký, lehce oděný; lechczeyſych lidí na koních… t. 1122. Lid lehky a prázdný bez viery ChelčPost. 20a, lid lehký, člověk lehký, malé ceny; jest-li kto znamenitý, tedy pokoj zvláš(t)ní dán mu jest, pak-li sic kto lehczeyſſij, tedy jest čistá sien dlauhá dobře Lobk. 54b; komorník nemá býti l̇ehky člověk VšehK. 80b; tiť jsú lidé v laciné ceně, ke cti lechczeyſſy těch plev OpMus. 151b. — Buď lehek proti chudému AlxV. 256, parce humili, facilis oranti frange superbum Gualth. 1, 115, lehký, lehce přístupný, laskavý, vlídný; (choť), jenž by tak lehka byla ku prosbě Kruml. 385b. — To řku o malých hřiešiech…. jakož jest řeč mnohá, smiech neskrovný a jiné obyčeje lehke ChelčPař. 152b, lehký, nevážný, nedosti přísný; mnohé věci nehodné jim (rodiče dětem) odpúštějí, jedne tak řečí lehku hrozie jim t. 180a; lelkim ſleuem m. lehkým slovem levi famine ŽGloss. str. 167a. — (Ženy) když svým rúchem neukazují lehke myslce Štít. uč. 54b, lehký, lehkovážný; poslové k tomu velmi lehczy byli, činiec se na to netbajíce Pulk. 112a; člověk inhed bude lehkeho života Alb. 28b. — Výrazy adverb. lehcě, lehko, kompt. lehčějie: udeři jej (Filota Neguzara) v helm po vrchu…, neudeřil bieše lechcze, pojide meč z helma skřěhcě AlxV. 1688; lehcze leviter MamA. 28a; boj sě, by sě neměl lehce v tom i nezavedl sebe i jiných ChelčPař. 182b; proč mého života lehko hledáš? Comest. 138b (nejasné); lehko by voda pozinula ny forsitan absorbuisset ŽKlem. 123, 4, lehko, snadno, snad (srov. něm. viel-leicht) on to (t. rozkaz milý) lehko raději plní, než co jiného Alb. 2b (za to v AlbC.: ſnad radějí); s rozumem dělaje snáze a lehcziegye udělá, než druhý silú a bez rozumu ŠtítVyš. 41a; lehczegie to lomozenie sneseš levius Lit. 1. Reg. 16, 16; lehczyegye sobě nes tvé smucovánie Kruml. 180b; lehczyegye tepe dievčie ruka DalC. 4; když (poprávce) čeho tieže mstí neb lehczegye Štít. uč. 93a; čím který příde pozdějie, tiem pracije lehczegije Štít. ř. 109a; lidé dobrotiví lehczegije mrú než ukrutní t. 33a; nic lehczegije nevážíme t. 24b; — protož ť sě lehcziegie zdá jich žalostné skonánie Pass. 305 (m. lehčějše); — s lehka = snad (srov. lehko = snad): ovoce ſ lehka bude větrem okláceno Ol. Sap. 4, 5 (ve Vulg. výraz střídný pro s-lehka není); co jest s. Petr tak mnoho toho statku po sobě ostaviti mohl…, leč ſ lechka nějakú starú siet? KázLeg. 102b; die jemu, že by ne pro duchovenstvie, ale viece ſ lehka pro strach, ustydaje se boje, rytieřstvie své vzdal t. 176b; každý nemaje bratrské lásky, řiekaje tu prosbu »jako my odpúštieme«, velmě hřeší a slehka smrtelně HusE. 1, 337; (planý biskup) slehka, kdyby pravdu pověděl, vyznal by, že pro vzácnost světskú… dosáhl jest biskupství t. 1, 420; jednu věc velmi divnú a ſlehka neslýchanú Kruml. 486a; — lehky = lehce: když… horkost vende u povětřie a když studenost vyjde (z) země, tehdy spadne lehky na zemi LucidF. 139b; tak padnúc lehky Otc. 453b; — lehky = šeptem: já ť prvé, ciesaři, povědě tobě své myšlenie lehki, aby Šimon nesměl jiného smentiti Pass. 296; tu vieru (Credo) kněžie řiekají lehky Štít. uč. 10a; lehky šepcíc tamt.; (Ježíš Janovi) jakožto svému tajníkovi lehky pověděl ML. 98a; (ti nechtěli ani) lehky pošeptati knězi, hřiecha svého požěleti Kruml. 181a; — z-lehky = nenáhle: z lehky paulatim Otc. 407b; z-lehky = zlehka, šeptem: hýbaje mými rty zlehky Ol. Job. 16, 6 (ve Vulg. jen: moverem labia); z lehky tacite SequB. 117b; z lehky zpievati succinere Lact. 232d, z lehky zvučeti subtinnire tamt., z lehky se smáti surridere t. 234a; (hřiešníci) nechtie zlehky pošeptati knězi hřiecha svého Alb. 54b; — po-lehky = znenáhla: pedetentim znenáhla, polehky Lact. 247c.

lehký (jm. tvar lehek) adj. lehký; lehce přístupný; vlídný, laskavý; lehkovážný, nevážný, ne dost přísný; bezcenný; lid lehký lehce ozbrojený

lehký adj. = lehce přístupný, vlídný, milostivý; lehkovážný; — z - lehky = zlehka