|
|
|
ledva adv. a partik. ledvy adv. a partik. sr. jedva, jedvy I. příslovce 1. sotva, stěží, (jen) těžko, obtížně; přechází v partik. měrově hodnotící: v kladné větě málem n. skoro (se záporem), v záporné větě div že, málem (bez záporu) 2. s udáním počtu sotva, stěží, nanejvýš, ne víc než; přechází v partik. měrově hodnotící přibližně, asi 3. (o dovršeném ději) sotva, nedávno; v souvětí s rychlým sledem dějů přechází ve spojku časovou sotva, jakmile, jen co II. částice 1. jistot. sotva, stěží, nanejvýš, pouze Zapsáno též jako letba Sr. leda, sotně Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 4. 5. 2024). 
ledva, také ledvy, adv., sotva, stěží, kaum; z jedva, jedvy, v. t., stsl. jedva vix. — Taká hróza Boleslava pojě, že ledua bratru kóžě dojě DalH. 30. Most Bavoři porubichu, tak jakož ledwa stromieše DalC. 89, jedva t. DalJ. z rkp. Z. Mladá žena, kteráž po zemi ledva šlepala quæ super terram ingredi non valebat Pr. Deut. 28, 26. Ránu ť ledwa znáti bude Chir. 25a. ledwa by mohl uvěřiti Mand. 62a. (Mluv řiedko) a s studem; né, ledwa mluv o svú věc Kruml. 322a. Z šilinka ledwa polovici vix dimidium Ol. Sir. 29, 7. Sám kulhavý jsa ledwá lezeš Ezop. 115b. (Ostrované) vlasóv kadeřavost tak hustú mají, že jie vodú ledwy roztáhne (ostrovan) vix Mill. 120a. — ledua vix Prešp. 45. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
ledva, ledvy adv. ledva, sotva, stěží Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
ledva, ledvy adv. = sotva, stěží Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|