kysělý adj.
1. kyselý, mající kyselou chuť; (o plodu) nezralý, nedozrálý
dětel kysělý v. dětel¹
2. kysaný, kvašený; „kysělé mléko“ kysané mléko, zákys, pomáslí ap.
3. (o člověku, postoji ap.) kyselý, protivný, nevlídný, nepříjemný
4. (o rostlině) planý, nepěstěný, divoce rostoucí
Dolož. též jako součást vl. jm. osobního Kysělý Hrách. Sr. kvašený, nezralý, rosolný, nechutný
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 1. 5. 2024).
kysělý, adj., kyselý, sauer, bitter; stsl. kysêlъ a kyselъ acidus, acerbus. — kyſieli hrozen Koř. 159a. Vinné zrno kyſyelee Pror. 80b. Vinný kořen kyſiely acerbam Ol. Ezech. 18, 2. — Vše, což mi dřiev kyſyele a hořko (bylo, osladne) Kruml. 383b. — kyſyele mleko sapa MamA. 35a, kysělé mléko; kyſele mleko sapa BohFl. 152, Nom. 70a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².