kvasiti, -šu, -sí ipf.
sr. kvas
1. čeho (kůže) vydělávat za pomoci procesu kvašení
2. (o ďáblu) co (duši) čím nakažovat, mravně kazit
3. s kým hodovat, slavnostně, bohatě stolovat, jíst
Sr. hodovati, nakvašovati, stoliti, třiesliti, týti
Autor: Andrea Svobodová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 4. 2024).
kvasiti, -šu, -síš, impftiv., säuern, in Gährung bringen; stsl. kvasiti fermentare. — Tu mast někteří kwaſſie u víně Chir. 21b; kwaſs to v stklenici t. 53b. — Abyšte nejedli chleba kwaſſeneho fermentatum panem Pr. Ex. 13, 3, kvašený chléb. kwaſſení chléb fermentum Ol. Ex. 12, 15. Ktož kolivěk jiesti bude co kwaſſeneo Comest. 59b. — Hodovati, schmausen, zechen; quaſu convivo MVerb. Když kwaſyte spolu…, máte čísti písmo svaté Štít. uč. 5b. Kto zde rád v světě kwaſſi NRada 1937. kwaſieſſe epulabatur MamA. 21b. quaſte epulentur ŽWittb. 67, 4; píte a kwaſte Pulk. 23a. Spolu quaſity Krist. 66a. (Přietelé) tu tak kwafiece Pass. 377. Zvuk quaſſyczieho epulantis ŽWittb. 41, 5.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kvasiti, -šu, -síš ned. kvasit; hodovat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
kvasiti nedok. = hodovati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.