hodovati, -uju, -uje ipf.
k hod
1. co oslavovat, slavit
2. hodovat, pořádat hody n. účastnit se hodů
3. s kým společně stolovat, společně jíst a pít
4. jak („stkvostně“ ap.) trávit (nadměrně) čas hodováním, oddávat se hodování
5. relig. s kým (Kristem) duchovně hodovat, tj. přijímat tělo a krev Kristovu
6. v čem kochat se něčím, těšit se
Sr. kvasiti, pohodovati, pokvasiti
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 23. 1. 2025).
hodovati, -uju, -uješ, impftiv., schmausen. — Praví hodowati budú iusti epulentur ŽKlem. 67, 4. Jen ty (panny) s ženichem hodovat vejdú, ješto atd. Štít. ř. 231a. Konšelé nemají na obecní groš hodowati Pr. pr. 246. Krmieše sě neb hodowaſſe slavně epulabatur Veleš. Že ť sě čas blíží k tomu, hodowawſſe jíti domu Jid. 142.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².