ktokoli, kohokoli pron.
ktokolivěk, kohokolivěk pron.
ktožkoli, kohožkoli pron.
ktožkolivěk, kohožkolivěk pron.
k kto a koli
1. indef. kdokoli, kterákoli (libovolná) osoba; buď ktožkolivěk kdokoli
2. relat. kdokoli
3. relat. ve funkci konj. podmínkové jestliže (kdyby) kdokoli
4. relat. ve funkci konj. podmínkově přípustkové ť už kdokoli, i když (kdyby) kdokoli
Hranice mezi spojením zájmena kto a adverbia koli na jedné straně a lexikalizovaným složeným zájmenem na druhé straně je málo zřetelná; v edicích je kontaktní spojení transkribováno často nespojitě jako kto koli, kto kolivěk.
K užití zájmenného adjektiva jako spojovacího výrazu sr. Bauer, Vývoj českého souvětí, Praha 1960, s. 192n.
Sr. čsožkoli, jeden, jenžkoli, někto, buď
Autor: Milada Homolková