|
|
|
kterako adv. kterakož adv. kterakožto adv. kterak adv. kterakž adv. kterakže adv. kterakžto adv. kterake adv. k kteraký 1. interog. jak, kterak (arch.), jakým způsobem; vyjadřuje otázku po způsobu provedení děje; v řečnické otázce kladné cožpak nějak (tj. nijak, žádným způsobem) 2. expr. interog. ve větě zvolací, zvl. po interj. náladové jak, jak mnoho, jak velice; vyjadřuje překvapení nad mírou (intenzitou) nějakého děje n. vlastnosti 3. obsah. jak, kterak (arch.); uvádí vedlejší větu obsahovou tázací (závislou otázku); v nadpise vyprávění, popisu postupu ap. též s elipsou věty řídící; neviem kterak ve funkci adv. indef. expr. nevím jak, kdovíjak 4. obsah. jak, kterak (kniž.); uvádí vedlejší větu obsahovou oznamovací s dějem překvapujícím svým průběhem n. intenzitou 5. obsah. jak, kterak (kniž.); uvádí vedlejší větu obsahovou oznamovací s dějem názorně představeným ve svém průběhu; bez zřetele k názornému představení průběhu děje ve funkci konj. že 6. relat., zvl. souvztažně s odkazovacím adv. ve větě řídící jak, jakým způsobem n. jakou měrou; kterak – tak jak – tak; kterak mnoho – tolikéž kolik – tolik; tak – kterak tak – jako; ve spojení s adv. koli přechází v kterakokoli 7. relat. ve spojení s adv. v čele vedlejší věty příslovečné kterak dlúho ve funkci konj. časové jak dlouho, pokud; kterak brzo ve funkci konj. časové jakmile, když; kterak daleko ve funkci konj. podmínkově omezovací pokud, jestliže 8. zř. relat. ve funkci konj. časové jakmile, když 9. relat. ve funkci konj. podmínkově přípustkové ať už jakkoli, i když (kdyby) jakkoli; ve spojení s adv. „koli“ přechází v kterakokoli 10. relat. ve funkci konj. přípustkové jakkoli, ačkoli, třebaže; ve spojení s adv. koli přechází v kterakokoli 11. indef. zvl. ve větě s dějem předpokládaným, žádaným n. mimočasovým nějak, některak (kniž.), nějakým (lhostejno jakým, libovolným) způsobem; v záporné větě nijak, nikterak (kniž.) Dolož. též v podobě kerak, kderak K užití zájmenného adverbia jako spojovacího výrazu sr. Bauer, Vývoj českého souvětí, Praha 1960, s. 129, 157n.,183n. a 252 Sr. kako, jako, lecikterako, některako, nikterak, všelikterako, otkad Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 12. 5. 2024). 
kterako, kterak, -ž kterakož, kterakž, adv., wie, auf was für Art. Ze kter- stává se časem ker- a kder-. — Patř, kterako ť mezi nimi (visí, Ježíš mezi lotry) ModlB. 28b. Poznajž…, kerak ť drahá jest duše tvá a kerak těžké rány na duši jsú HusE. 3, 143 (z r. 1469). — (Ktož) jiného dotýká, a to kterakzkoliwiek buď Kruml. 238a, kterako-koli-věk = jakkoliv, wie immer; kterakzkolywek to marné ozdobenie na ňem bieše, ode všech wſak byl milován JeronMus. 62 (120), kterako-koli-věk — však = jakkoli — přece, obschon — dennoch; kterakzkolywek tolik mrzkých skutkóv spáchal, wſak náboženstvie vždycky jmějieše t. 66 (126); srov. koli. — Ani chtí boha znáti, jedno kterakos jako žena, totiž jako by se něco ve sně jim o ňem kolátalo Jeron. 18b, kterako-si, -s’ = některak, irgendwie. — kderak GestKl. 51, t. 95, t. 99 a j. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kterako, kterake, kterak, kterakž adv. jak, jakým způsobem; kterakokolivěk jakkoli; kterakkolivěk – však jakkoli – přece; kterakosi, kterakos nějak, jaksi Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|