kako, kak, s enklit. přívěsky -že kako-že, kak-že, -ž, kako-ž, kak-ž, -ti, kako-ti, kak-ti, -ť kako-ť, kak-ť, -to kako-to, kak-to, -koli(věk) kako-koli, kak-koli, kako-kolivěk, kak-kolivěk, také kaž m. kakž, adv., conj., quomodo, quam, wie stsl. kako quomodo. Vlastně jmenný sing. akk. neutr. ke kaký qualis, v. t. — Je z kmene interrog. ko-, proti relativnímu jako z km. je- a demonstr. tako z km. to- atd. — Významu jest tázacího jak? kterak? wie? quo- modo? quam (diu etc.)? a uvozuje tázací větu přímou i nepřímou. — Kak sě jmáš, mój milý pane? Hrad. 129b, kako = jak, kterak? Kako řiekáte duši méj: »Přěstěž sě v horu…«? quomodo dicitis ŽWittb. 10, 2, kak diete ŽKlem. tamt. Kako-ty honieše jeden tisíc? quomodo persequatur unus mille? ŽWittb. Deut. 30. I řekli sú: kako vie bóh…?« quomodo scit Deus. Když chceš s Němci přěbývati, kak sě živ smieš česk(ým) králem nazývati? DalC. 66. Ach světe, kak si obludný, kak jest tvój přiebytek trudný! AlxV. 1937, kako = jak, kterak! Ach člověče, kak si křivý, kak jsi svéj hospodě lživý! t. 117. Řka (Pilat): »kak by mi pomohlo…!« PilC. 7. Hospodine…, kako divné jest jmě tvé! quam admirabile ŽWittb. 8, 2, ŽPod. tamt., kako nadivné! ŽKlem. tamt. Toti kako jest dobro a kak veselo, bydliti bratří v hromadě! ecce quam bonum et quam iucundum ŽWittb. 132, 1, kako jest dobro ŽGloss. tamt. Kak veliké množstvie rozkoši tvé, hospodine! quam magna multitudo ŽKlem. 30, 20. Kako velebná sú diela tvá, hospodine! quam magnificata t. 103, 24. Kako sem miloval zákon tvój! quomodo dilexi t. 118, 97. Mistři o tom dobřě vědie, kak sě všichni časi řiedie AlxV. 2377. Vizže každý, kak jest vrátka seho světa čest hi chvála! Jid. 6. Ach, kak sem měl nemúdrú radu! DalC. 21 Když kněz (Přěmysl) uzřě zlato, kakot on tbáše na to! t. 76. Kak jest Morava svých kniežat zbylá t. 73 (nápis). Zvěstujiu vám…, kak mnoho učinil duši mé! quanta ŽKlem. 65, 16. Tuto, znamenajmy…, kak máme… každý nás jíti Štít. uč. 98. Znamenaj…‚ kak jest mocný buoh…, kak královný Kat. v. 2940 sl. (Já) lépe rozumějí, kak sě ti daři vypravuji AlxV. 994. Slušie rozuměti, kak kterého máš v čest mieti NRada 1678 (Boleslav) mysléše, kak by mohl zemiu obdržeti DalC. 30. Božěj a Mutyně… jěsta sě o tom mysliti, kak by mohla kniežěcí plod zatratiti t. 54. Povědě ť, kako jest ta země (Morava) k Čechám přišla DalC. 24. Slyš, kakoty jě (bratry Radislava a Václava) bóh dvorně sklidí t. 28. Patři, kakot divně stojie (ryby) t. 21. I jěchu sě raditi, kak by sě mohli obrániti t. 14. (Neklaň) počě sě raditi, kak by mohl Lučan bez bojě zbýti t. 18. (Durink) o svém pánu lest kladieše, kak by mohl jej zabiti t. 21. Kak sta (ss. Petr a Pavel) na smrt vedena kak-li sta od sebe odpuščenie brala, o tom s. Dionysius s. Timotheovi list napsav poslal Pass. 302. — Někdy bývá významu vztažného a táhne se ku příslušnému demonstrativu: kako -tako (ve spojení korrelativním, v příkladech řídkých). Kto kak umie, ten tak pěje AlxV. 53. Kakoty sě smiluje otec nad syny, slitoval sě jest hospodin nad bojúcími sebe quomodo ŽWittb. 102, 13, kako-(tako, třeba domysliti). — Bývá ve větách koncessivních, u významu ač, ačkoli, obschon, quamquam, quamvis; tu pak mívá při sobě enklit. koli, a proti sobě adv. všako = přece, doch, dennoch, tamen, vlastně omnimodo. Král… musi sě vrátiti opět, kak bě přič přěd sě pomienil AlxV. 2219, kako atd. = jakkoli, ačkoli, ač. (Alexander) kak nerad…, musi ven děti na pole AlxB. 7, 30. Kněz Václav… kakoty bieše tich, všěm na vojnu vstáti káza DalC. 28. Kakz jich bě velmi mnoho, ze sta jeden sě nevrátil AlxV. 541. Když kněz (Přěmysl, u vyhnanství a v chudobě) to uzřě zlato, kakz chud ovšem bieše a jiesti nic nejmějieše, usmiev sě… i vrže v Dunaj zlato DalC 76. Tuto znamenajme, kakz sem byl i neslíbil toho na počátce (knih), kak máme atd. Štít. uč. 98a. — Jim Libušě odpovědě řkúc: »To vám beze lsti povědě kak koly ste mě uhanili, když ste mě tak potupili« DalC. 4, kako koli(věk) atp. = jakkoli, ačkoliv. (Mistr) rány kakoſ koly veliké zacělí Mast. 62. (Alexander) obrové srdce jmějéše, kakz koly děťátko bieše AlxV. 308. Tehda vstav s. Pavel kakozkoly oči odevřěv nic nevidieše Pass. 126. Kakżkoli to vždy znám, nemohu řéci… ŠtítBud. 48. Otpustíš lidu svému kazzkoli hřiešnému quamvis peccatori Ol. 2. Par. 6, 39. (Opat umíraje) kakz koliwiek mdle dýcháše, proti diáblu bojováše Hrad. 21a. Matka (Marie) šijíc domovité potřeby kakzkoliwiek chudě dobýváše Krist. 32a. — (Darius) kak bě juž ztratil nemálo, wſſaks ottuši sirdcu svému AlxH. 7, 28, kako, kako koli(věk) — všako atp. Kak jest smirt velmi nesnadna, wſſak (raději) v ňu upadnu, než-li… AlxBM. 3, 43 sl. Kak mám sirdce radné, wſak mám tři věci nesnadné AlxV. 7 sl. Kak mu (Alexandrovi) jdieše vše po sboží, awſak sě v tom neostřěže AlxV. 2103 sl. Kakoz jsem věděla, že jeho smrtí všemu světu vykúpenu býti, wſſak jsem se nemohla ukojiti Vít. 48b. (Žena) kaks jest jměla sbožie velé, wſſaks jí bě ne do veselé Jid. 152 sl. Kaks pak jest (ovoce) v tu dobu lacno, wſſaks jest pro novinu vzácno t. 67 sl. Kaks mnoho věž bě ve zdi, wſſak sě jemu (Alexandrovi) nic to nezdí AlxH. 8, 15 sl. Kakz jich dobýval vítězsky, však proto… množstvo liudí život skona AlxM. 4, 10 sl. Kakz (Alexander) byl ustal, wzakz nepřěsta… AlxV. 1144 sl. Kakzt sě (smrt) v dobrém nedá znáti, wſſakt jest zlých hořké skončenie Vít. 76a. (Sibylla) kakz u vidění to viděla, ne očivistě, wſak jest inhed vydělá, ež atd. Kat. v. 1813 sl. Kacoſcoli i prokniemu málo dáno jest, uuſaco cěle jesť dáno Kunh. 148b. A kakez kolywyek jest i malé skrúšenie, wſak viece dobrého činí v člověče, než najvěčšie almužny dánie Alb. 45b. (Václav III.) kaks koli byl wſſiem povolil, wſſaks nevinné svú krev prolil Jid. 21 sl. Kakzkoli známí matku těšiechu, wſſak sě ona nic neobrátila Krist. 30a. Kaz jich koly mnoho bylo, wſak k sěči jich málo zbylo AlxV. 1735 sl. Kakz koliwiek své dobroty jistost na sobě člověk zná, wſſak proto… nikda bezpečen nenie Pass. 331. Kakz jest kolwyek tvá vina, wſakt chci všecko odpustiti Kat. v. 3183 sl. — Bez přízvuku, u významu neurčitém = nějak, irgendwie, aliquo modo. (Na lovu) gdež kto kak chtěl vóľu majě PilB. 15. Ta dva prorádcě… sě velmi básta, ač by j’ho (Daria) kak mětně jala, by sama v tom neostala AlxBM. 1, 9. Jest-li nám tebe kak zbýti t. 3, 25. Kteříž (rytíři…) kak nedospěli nebo k vojně neuměli, těm poruči (Alexander) města, hrady… AlxV. 520. Mohla-li bych kak věděti toho muže, o ňemž (s’) mi pravil Kat. v. 556. — kakzkuoli Pass 606.

kak, kake, kako (kakž, kakež, kakož, kakže, kakeže, kakože, kakti, kaketi, kakoti, kakť, kakeť, kakoť, kakto, kaketo, kakoto, kakli, kakeli, kakoli, kakkoli, kakekoli, kakokoli, kakkolivěk, kakekolivěk, kakokolivěk) adv. a spoj. jak, kterak; nějak: mohla-li bych kak věděti; jakkoli; ač, ačkoli: kakž koli byl všěm povolil; všakž nevinně svú krev prolil

kako, kak(e), kak, kake, —ž(e), kakož, kakž, kakež, kakože, kakže, kakeže adv. a conj. = jak, jakž, jakkoli, ač, nějak; kakžkoli = jakkoli, ač; — kakž pak — všakž = ačkoli — přece