krviti, -v́u, -ví ipf.
k krev
zraňovat do krve, n. krvácet (?)
Slovníkový doklad za lat. sanguinare
Sr. krvaviti, krvovati, okrvaviti, raniti
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).
krviti, -v́u, -víš, impftiv., krváceti, bluten; krvi- lslab. — krwiti sanguinare SlovKlem. 23a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².