kozina, -y f.
k koza
kozina, kozí n. kůzlečí maso
Dolož. též jako vl. jm. osobní m. Kozina. Sr. kozelčí 1, kozí 2, kozlecí 1, kozletina
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
kozina, -y, fem., kozí maso, Ziegenfleisch. — Bude náma zaplacena tohoto postu vyzina, jež lepši bude, než s veliky noci kozyna Mast. 220. Třetie jáz vědě do ňeho (do řezníka), ktož masa kúpí u ňeho, že j’mu prodává kozynu za najlepší skopcěvinu Hrad. 135b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².